Osmadvacetiletý Tomáš Hunal hrál v pátek svůj 172. ligový zápas v životě, ale dal teprve svůj druhý gól. "Na ten první jsem čekal deset let, dal jsem ho na podzim v Ostravě," snadno rekapituluje svoji střeleckou minulost.
Zato červené karty tak dobře spočítané nemá: "Snad pátá, šestá," krčí rameny. Možná to bude i více, jen letos byl vyloučen už podruhé.
"Za výkon před vyloučením jsem musel Tomášovi poděkovat," prohlásil trenér Zdeněk Ščasný, který se snažil nelehký odchod z vršovické arény svému svěřenci ulehčit. Kolem létaly nadávky, ale kouč vstal a šel odcházejícímu fotbalistovi podat ruku.
"Raději jsem se už nehnul z kabiny," prozradil Hunal. Dění na hřišti odezíral jen z toho, jak doléhal do šatny ryk ochozů. "Remíza je pro nás dobrá, Bohemka se na nás bodově nedotáhla," říkal spokojeně.
Byl to právě obránce on, kdo rozhodoval o vyhlídkách žižkovského týmu na dobrý výsledek. Gólem nejprve nabídl sny o vítězství, vyloučením pak probudil obavy o bodový zisk.
"Luděk Stracený krásně odcentroval, a pak už šlo všechno rychle. Míč jsem jen lehce lízl a ono to tam spadlo," řekl k brance, která šokovala domácí fotbalisty v nastaveném čase, těsně před přestávkou.
Po návratu z kabiny si tvrdý stoper už hry moc neužil. Ve čtvrté minutě se nechal obejít Balážem, v poslední chvíli po útočníkovi sáhl rukou a poslal ho k zemi. "Byla to moje chyba, všiml jsem si ho až na poslední chvíli a už mi utíkal," přiznává Hunal. Nebyl čas na přemýšlení: "Šel by sám na branku, měl šanci padesát na padesát, že dá gól. Reflexivně jsem po něm sáhl."
Rozhodčí Miroslav Liba reagoval rovněž v mžiku: nebylo o čem přemýšlet, sáhl do kapsičky a vytasil se s červenou kartou.
 Tomáš Hunal oslavuje gól, který vstřelil hlavou v derby na hřišti Bohemians |
