Do Liberce jste před čtyřmi lety přišel ze Slavie. Nebral jste to tehdy jako krok zpátky?
Tak to vůbec ne. Já jsem na tom tenkrát nebyl extra dobře po psychické stránce, takže jsem byl hrozně šťastný, že mi Liberec dal šanci hrát pravidelně ligu.
Proč jste na tom nebyl dobře?
Asi jsem ještě nebyl dostatečně psychicky odolný, abych dobře snášel tréninkové metody trenéra Jarolíma. A Liberec mi vrátil radost z fotbalu. Vzpomínám si, že jsem sem přišel za trenéra Škorpila uprostřed týdne a po dvou trénincích už jsem naskočil do sestavy.
Zkuste zhodnotit své liberecké působení sezonu po sezoně.
První rok byl skvělý, hráli jsme do posledních kol o první místo a nakonec skončili třetí. Potom přišlo fiasko s Bukureští a z toho jsme se vzpamatovávali další sezonu, která vůbec nebyla dobrá. Ta třetí byla nahoru a dolů, chyběly stálé výkony, ale ke konci sezony za trenéra Rady už jsme se hodně zvedli. Na to jsme pak navázali v létě příchodem trenéra Šilhavého a všechno si definitivně sedlo.
Váš dnes už bývalý spoluhráč Jan Nezmar tvrdí, že vám ke špičce chybělo jen víc sebevědomí, a to jste v poslední době nabral. Souhlasíte?
Něco na tom asi bude. Některé věci jsem si potřeboval srovnat v hlavě. Musel jsem si uvědomit, že každý dělá chyby. Já jsem byl dřív takový, že jsem si všechno moc bral a vyčítal. Poslední sezonu jsem se v tom zlepšil, navíc jsem se dostal do reprezentace a celkově se na hřišti přestal bát.
Máte za sebou výborné vystoupení na Euru, ale první pozvánka do reprezentace vás asi vloni překvapila. Nebo ne?
Ano, strašně moc. Já jsem předtím vůbec nepočítal s tím, že bych někdy mohl hrát za reprezentaci. Soustředil jsem se jen na Liberec a najednou jsem se stal součástí nároďáku. Všechno dopadlo skvěle: postoupili jsme na Euro a tam ze skupiny.
Jak jste si zvykal na mezistátní úroveň?
S tím jsem neměl takový problém, akorát člověk všechno musí dělat v ještě větší rychlosti a každou chybu soupeř potrestá.
Odcházíte do německých Brém, ale někdo může mít po vaší skvělé sezoně pocit, že jste měl na víc. Co byste na to řekl?
Mě by hrozně zajímalo, kde bych podle lidí, kteří tohle říkají, měl asi hrát. Myslím, že představy některých jsou až přehnané. Brémy jsou super klub, vždy patřil k těm nejlepším v bundeslize, i když měl teď dvě horší sezony. Byla to dobrá volba.
Ale říkalo se, že o vás má zájem i londýnský Arsenal.
To byla určitě fáma. Taky jsem si to přečetl na internetu a neříkám, že to nebylo příjemné, ale když jsem viděl, jakou částku za mě Arsenal údajně nabízí (200 milionů korun), bylo mi jasné, že jde o nesmysl.
Měl jste víc nabídek?
Ta nejkonkrétnější byla z Brém. Věděl jsem i o nabídkách z východních zemí, ale žádná nebyla z fotbalového ani dalších hledisek tak kvalitní jako od Werderu.
V zimě jste litoval, že vás klub neprodal do CSKA Moskva. Litujete ještě?
Teď už vůbec ne. Všechno vyšlo tak ideálně, že to opravdu není třeba. Bundesliga je pro mě výborná soutěž.
Co si od ní slibujete?
Hrozně doufám, že budu co nejpravidelněji hrát.
Ale na vašem místě dosud hrál kapitán týmu Fritz.
To ano, ale oni ho berou spíš jako záložníka. Říkali, že tam hrál prostě proto, že neměli na pravého obránce nikoho lepšího.
V úterý jste byl v Brémách na zdravotní prohlídce. Jak probíhala?
Hned na letišti se mnou natočili video pro internetovou televizi, pak mě odvezli na kliniku, kde jsem absolvoval prohlídku. Pak na stadion, krátká schůzka s trenérem Schaafem a sportovním ředitelem Allofsem a tisková konference.
Jak jste s brémskými činiteli mluvil?
Anglicky. Bylo mi ale řečeno, že všichni hráči Werderu by se měli naučit německy, takže si budu brát hodiny němčiny.
VE VÝSKOKU. Pravý obránce české reprezentace Theodor Gebre Selassie
Theodor Gebre Selassie během prvního tréninku národního týmu v Polsku
ŽONGLÉR. Theodor Gebre Selassie odhlavičkoval míč před Kostasem Fortunisem.
Jak na vás prostředí v Brémách zapůsobilo?
Super. Ne že by v Liberci bylo špatné zázemí, ale je to vážně nesrovnatelné. Každý zápas tam navíc mají vyprodaný stadion. V Brémách je jediný klub, takže celé město tím žije.
Kdy se k novému týmu připojíte?
Desátého července. Do té doby stihnu jen krátkou dovolenou, v neděli vyrážím na čtyři dny do jednoho wellnessu v Alpách.
Už jste se v Liberci rozloučil s hráči a trenérem?
Ano. Byl jsem v kabině a potkal jsem je na obědě. Mrzí mě, že Liberec opouštím, ale je nejvyšší čas, abych vyzkoušel něco jiného.
Jinak byste musel začít studovat vysokou školu.
Ano, máte pravdu, slíbil jsem mámě, že když do pětadvaceti neodejdu do ciziny, začnu studovat. Teď naštěstí budu moct jet domů za rodiči na Vysočinu v klidu a máma mi to nebude předhazovat.
Počítáte s tím, že se v Liberci jednou usadíte?
Ano, v současné době to tak vidím, teď se musím ale zabydlet v Brémách. Byt v Liberci mi však zůstane.
