"Nevím, co se stalo. Problém byl asi s elektřinou, protože mi praskla televize," popisuje Gavrič, co předcházelo požáru, kvůli kterému muselo být v panelovém domě na sídlišti Královský vršek evakuováno 15 lidí.
"Ve 13.40 byl ohlášen kouř z bytu ve čtvrtém patře domu," popsal pro iDNES.cz operační důstojník hasičů Jan Zeman. "Jako příčina byla označena technická závada televizoru," doplnil.
Samotný hráč nepříjemnému zážitku částečně unikl. "Nebyl jsem doma. To bylo jediné štěstí, protože se mi mohlo něco stát," oddechl si obránce, který na konci měsíce oslaví 24. narozeniny.
"Něco podobného jsem v životě nezažil, bylo to pro mě hodně nepříjemné překvapení," uvedl Gavrič, který byl v době požáru na obědě. "Volal mi kamarád, že něco hoří. Tak jsem mu jen řekl, ať rychle zavolá hasiče," popisuje chorvatský fotbalista.
Ten je v celé nepříjemné záležitosti nevinně. "Byt i jeho vybavení měl pronajaté," vysvětlil mluvčí FC Vysočina Miroslav Fuks.
Jihlavský klub svému hráči ihned nabídl pomocnou ruku. "Bydlím teď v apartmánu na stadioně," popisuje Gavrič. "Kluci mi navíc půjčili nějaké svoje věci, takže už všechno potřebné mám," poděkoval spoluhráčům za bleskovou pomoc.
Až na tento nepříjemný moment je mladý fotbalista se svým dosavadním působením v Jihlavě spokojen. "Po letech ve velkoměstě Záhřebu je pro mne Jihlava ideálním městem ke zklidnění a soustředění se na fotbal," uvedl před časem pro oficiální stránky klubu.
"Oproti Chorvatsku je v Česku jiná mentalita lidí. Všichni se zde méně projevují, jsou klidnější," myslí si šikovný bek, jenž v minulosti jednu sezonu působil také v nejvyšší soutěži v Íránu.
"Bylo mi 19 let a byl jsem za tuto šanci velice rád. V FC Bargh Shiraz jsem byl jediný cizinec," vzpomíná na exotické angažmá.
To v Jihlavě se během uplynulých deseti měsíců v kabině sešel s více zahraničními hráči. "Byl tu Mešanovič, hrají tu Maksims Uvarenko nebo Gabriel," připomíná jména bývalých a současných spoluhráčů z Bosny, Lotyšska či Brazílie.
"Ale není to žádný problém. Každý hráč mluví česky, takže se domluvíme," dodává Gavrič, jenž s odlišným jazykem nemá potíže. "Ze začátku to bylo těžší, ale už je to dobré. Přeci jen jsem tu skoro rok a navíc jsou si oba jazyky podobné," usmívá se.
