Chtělo to klidnější výsledek, ale těžkou hlavu si z toho neděláme. Zápas byl dlouho vyrovnaný.
Máte pověst mužstva, které pořád útočí. Přinesl to do klubu trenér Adriaanse?
S ním by vedení nepodepsalo smlouvu, kdyby se nezaručil, že budeme pořád hrát na tři útočníky. Je to tady tradicí. Když jsme loni hráli Pohár UEFA proti Dynamu Tbilisi, postavil dopředu dokonce čtyři hroty a zaskočil tím soupeře. Vyhráli jsme tři nula.
Takový fotbal asi lidi láká. Kolik jich chodí na zápasy?
Když jsem přišel před třemi lety, mívali jsme návštěvy na ligu kolem šesti tisíc. Teď po druhém místě v lize se v létě vyprodaly všechny permanentky, máme pořád plno, takže 14 700 lidí každý zápas. Nádhera.
Klub hraje poprvé Ligu mistrů. Jste tlačeni, že musíte rozhodně postoupit dál?
Vedení nám řeklo, že Tilburg není v Evropě moc známý a my mu musíme udělat jméno, aby nebyl do počtu nebo pro smích. Ale je to těžké. Většina hráčů ještě loni bojovala o záchranu, udělali jsme velký skok.
Radili se s vámi, jak hrát se Spartou?
Ano, a hodně. Na Spartu mám skvělé vzpomínky, v lize jsem vstřelil devět gólů a z toho čtyři právě Spartě.