S rizikem, že je žlutá karta vyřadí z odvety, cestovalo do Norska šest českých reprezentantů. Černého Petra si nakonec vytáhl jen jeden.
"Z tohoto pohledu to je dobré," říká Galásek. "Taky jsem rád, že jsme vyhráli a připravili jsme si dobrou pozici pro odvetu. Nakonec mám tedy docela dobrý pocit," dodává.
O odvetu defenzivního záložníka připravil moment z 48. minuty, kdy Galásek tělem srazil domácího Braatena.
"Byl to taktický zákrok, postavil jsem mu trošku do cesty. Proti odpískanému faulu nic neřeknu, ale kartu jsem nečekal," vyčítá Galásek švýcarskému rozhodčímu.
Všechno se odehrávalo nebezpečně blízko pokutového území, faulovaný Nor dokonce přepadl až za jeho hranici. "Že by to mohla být penalta? Ne, to mě vůbec nenapadlo. Obrátil jsem se na rozhodčího a překvapeně jsem koukal na žlutou kartu," říká.
"Při utkání jsem si uvědomoval, co mi hrozí, ale říkal jsem si, že když Norové budou hrát svoji typickou hru vrchem, tak snad rizikových soubojů tolik nebude. Ale jednou šli po zemi, a hned jsem to odnesl," mrzí Galáska.
Vyfauloval se na Danielu Braatenovi, který nastoupil až do druhého poločasu a norský přechod do útoku okamžitě rozhýbal. Nakonec však záložním Rosenborgu Trondheim dopadl stejně jako český kapitán, dostal v kvalifikaci druhou žlutou kartu a v odvetě bude chybět.
Odveta měla být jubilejním 50. zápasem
Po napomínání se Tomáš Galásek bál, že půjde rychle ze hry. "Když jsem viděl, kteří náhradníci se rozcvičují, napadlo mě, že se se mnou už nepočítá, a že budu střídán. To by mě moc mrzelo, chtěl jsem aspoň tenhle zápas dohrát do konce."
Když však Jan Polák, obvyklá alternativa za Galáska, vystřídal Baroše, kapitán týmu si oddechl: "Hned se mi hrálo lépe."
S kapitánskou páskou tak nakonec dovedl tým až k vítěznému konci. "Byli jsme na Nory dobře připraveni, ničím nás nepřekvapili," zhodnotil Galásek sobotní utkání.
Na odvetu by rád zůstal v Praze, aby aspoň z tribuny mohl sledovat rozhodující duel o postup na mistrovství. Teď ale čeká, zda mu tento plán schválí vedení Ajaxu. "Snad moji situaci pochopí a vyhoví mi," věří.
Chce být v hledišti, i když ví, jaká ho čekají muka. "Prožívat takový důležitý zápas a snad i oslavy na hřišti nebo v hledišti, to je velký rozdíl," říká Galásek a ví, o čem mluví. "Předloni jsem stejným způsobem přišel o rozhodující zápas, ve kterém jsme s Ajaxem vybojovali titul."
Na středu se těšil i proto, že to měl být jeho jubilejní padesátý start v reprezentaci.
Po ztrátě Galáska kdekoho napadne, že cestu ke kapitánské pásce má volnou její dřívější nositel Pavel Nedvěd. Galásek však připomíná, že na začátku kvalifikace byli za jeho zástupce určeni Poborský s Rosickým. "Zatím jsme se o tom vůbec nebavili. Myslím, že není důležité, kdo ponese pásku."
