Letos v srpnu se trenér Jupp Heynckes obešel ve třech úvodních kolech bundesligy bez Fukala a český fotbalista si snadno spočítal, že ani v dalších plánech s ním kouč Borussie Mönchengladbach nepočítá. A tak se začátkem září během reprezentační přestávky vrátil do klubu, který ho pro velký fotbal objevil.
"Stejně bych se vrátil příští léto, tak vlastně ani nebylo co řešit. Jenom jsem ten svůj návrat domů uspíšil," poznamenal jedenatřicetiletý Fukal, mající za sebou také více než roční úspěšné účinkování ve Spartě.
Se svými třemi měsíci v české lize jste tedy spokojen?
Samozřejmě. Jak už jsem naznačil, pokud jde o její fotbalové kvality, naše nejvyšší soutěž vůbec není špatná. Bohužel, její úroveň nejvíc snižujou ty malé návštěvy. Chybí jí ta pravá atmosféra a pak se snadněji řekne, že za nic nestojí. Ale nemyslete, že v bundeslize jsou všechny zápasy super, taky to tam leckdy žádný zvláštní fotbal není. Jenže v ochozech v jednom kuse bouří šedesát sedmdesát tisíc fanoušků a vám pak připadá, že jste byl na strhujícím fotbale.
Ale těch lepších zápasů je v bundeslize určitě víc než v Česku.
To je dané vyšším počtem výborných a vyrovnaných mužstev, do nichž přicházejí špičkoví hráči téměř odevšad. Je to samozřejmě záležitost ekonomických možností, což se s Českem vůbec nedá srovnávat. Takže v bundeslize skoro pokaždé hrajete velice těžký zápas a musíte ze sebe vydat všechno. Zatímco v Česku takové zápasy přijdou jednou za čas.
Přijde vám tedy česká nejvyšší soutěž snadnější než bundesliga?
To zase ne. Říci si, hrál jsem šest let bundesligu, tak to tady zvládnu v pohodě, to by byl velký omyl. Přistupuju k zápasům za Jablonec stejně stoprocentně, jak když jsem byl v Hamburku a v Mönchengladbachu. Hrozně mi vadí, když tady na lize každý hledá nejrůznější mouchy. Mám na mysli hlavně hráče, kterým se nelíbí jednou tohle, podruhé tamto, prostě skoro všechno je podle nich negativní. Pak jdou ven a mezi opravdovými profesionály se nestačí divit.¨
Čemu například?
Třeba tomu skutečně profesionálnímu přístupu k fotbalu. Navíc si člověk musí osvojit jiný životní styl, což úzce souvisí například se stravovacím a pitným režimem. Právě ten zvládnutý režim mimo fotbal vám to pak na hřišti vrací. Nemůže se vám stát, že třeba znenadání přiberete a v zápase se pak nemůžete pohnout. Jednoduše řečeno, profesionál musí být ve všech směrech ukázněný.
Jenže vy jste to, o čem mluvíte, opustil. Nebude to na vás mít negativní dopad?
Řekl bych, že ne. Snažím se i doma dodržovat všechno, na co jsem byl zvyklý v Německu. Třeba ohledně zdravého jídla tu nejsou takové možnosti jako venku, ale kdo na sobě pracovat chce, ten si poradí a zdroje si najde. Ale musí se chtít. Víte, řídím se jedním rčením mého posledního zahraničního trenéra Heynckese. Ten říká, že fotbalista se může zlepšovat a pracovat na sobě jak ve dvaceti, tak v pětatřiceti.
Takže na sobě pracujete?
Jistěže. Pochopitelně jsem bundesligu ještě hrát chtěl, ale dopadlo to takhle, tak tomu dávám všechno v české soutěži. A věřím, že se zlepším, protože ideální výkon jsem zatím ani v jednom z těch dvanácti zápasů za Jablonec nepředvedl. Doufám, že to přijde v prvních dvou jarních kolech, kdy jedeme na Spartu a do Boleslavi.
V jakém z toho tuctu utkání jste měl ze svého výkonu nejlepší pocit? A kdy naopak nejhorší?
Docela spokojený jsem se sebou byl po domácích výhrách nad Teplicemi a Olomoucí, myslím, že špatné to nebylo ani při té remíze s Libercem. Na druhou stranu bych radši zapomněl na Brno, kde jsme prohráli tři dva. Tam mi to nevyšlo.
A jak jste naposled v Mostu pomohl protihráči Mendymu ke gólové přihrávce?
To byl prostě kiks, ale jinak jsem špatně nehrál. V tom momentu šel míč podle našeho vápna směrem za brankovou čáru, mně se zdálo, že Mendy je daleko za mnou, tak jsem chtěl míč udržet ve hře. Chtěl jsem si ho předkopnout, ale asi jsem trefil nějaký drn a míč jsem si jen tak postrčil. A najednou se mi tam Mendy zjevil, míč vzal, přihrál Brzezinovi a jedna nula jsme prohrávali.
Vzpomněl jste vaši domácí remízu s Libercem, kde vám k bodu pomohla proměněná penalta, která se ale kopat neměla. Ruka Zápotočného, kterou viděl sudí Jech, totiž nebyla. Mohl byste srovnat rozhodčí v bundeslize a v Česku?
Jestli chcete slyšet, že tohle by se v bundeslize nestalo, tak se pletete. Rozhodčí dělají chyby všude, ale jen ta naše česká povaha za vším vidí podvody. Nám se skoro to samé stalo v Mönchengladbachu, zrovna když jsme hráli o záchranu. Rozhodčí všech rozhodčích slavný Markus Merk taky proti nám nařídil penaltu, ale po zápase u videa přiznal, že se spletl. A nikdo jsme ho z ničeho nepodezíral.
Jenže českým fotbalem nedávno otřásla korupční aféra...
To vím, četl jsem o tom. Ale když mám mluvit z vlastní zkušenosti těch letošních dvanácti podzimních zápasů, vidím české rozhodčí spíš pozitivně. Chyby se prostě dělaly, dělají a dělat budou. Ono se to pak u televize při zpomalených záběrech kritizuje, ale na hřišti má sudí třeba i na zásadní rozhodnutí zlomek vteřiny.
Myslíte, že profesionální rozhodčí by situaci zlepšili?
Prvoligový rozhodčí má teď za zápas patnáct tisíc. A dost dobře si nedovedu představit, proč by měl sudí Jech tu situaci v našem zápase s Libercem vidět jinak jen proto, že bere sto padesát tisíc měsíčně.
Po podzimní části ligy je Jablonec pátý. Jak tuhle jistě nečekanou pozici vnímáte?
To víte, že jsme spokojení. Ale když se na to pak díváme zápas po zápasu, říkáme si - tady to mohlo být lepší, tady taky, tady určitě a tak dále. To víte, s jídlem roste chuť.
