Když přišel jihlavský trenér František Komňacký na tiskovou konferenci po sobotním utkání Jihlavy s Jabloncem (3:2), usmíval se, tradičně hýřil dobrou náladou a optimismem.
V jakém stavu, myšleno psychickém, byl před utkáním, viděl jen málokdo. Pouze lidé v klubu, se kterými před zápasem pracoval. "Ale stresující pro mě byl jen fotbal, ne politika," ujišťoval Komňacký.
Každopádně drtivá porážka na politické frontě ho určitě nerozveselila, a o to nervóznější musel být, když se po ligové výhře Znojma nad Příbramí (3:0) ocitla fotbalová Jihlava na chvostu tabulky.
"Oni skončili někdy v šest, my jsme měli sraz ve tři čtvrtě na sedm, takže jsme to věděli," začal Komňacký. "Nebo tedy já jsem věděl, že hráči to ví a naopak. A v tu chvíli jsme cítili, aniž bych to hráčům připomínal, že musíme všichni udělat všechno, abychom se do toho dostali," vyprávěl po utkání.
Sice hra místy diváky musela nudit, Vysočina na travnaté půdě vyhrála. Takže úkol "dostat se do toho" splnila.
Ale co prohra na půdě politické? "Dopadli jsme daleko hůř než hráči na hřišti, ale já jsem dnes spokojený," vyzdvihuje fotbalový výsledek.
Víc se k tomu po utkání nechtěl vyjadřovat, přesto ještě jeden dotaz zodpověděl. Zda řešil před utkáním společně s taktikou průběžné výsledky na Českém statistickém úřadu? "Vůbec ne," reagoval. "Poslechl jsem si to v televizi, ale jinak jsem koukal na Kvitovou, El Clásico a politika neměla vliv na moji přípravu," vysvětloval.
Zůstane tedy po prohře trenér už jen u fotbalu, nebo vstoupí podruhé do stejné řeky?
