A nebude to ani trenérský souboj Conte proti Wengerovi.
Proč? Protože když Frank Lampard mizí do sportovního důchodu, je to událost nad všechny.
Frank the Great, říkají mu v Chelsea. Velký Frank!
Na klubovém webu si můžete vyzkoušet speciální test, který vám odhalí, jak důkladně jste famózního záložníka znali. Tedy konkrétně v dresu Chelsea.
Jakého brankáře překonal naposledy? Asmira Begovice ze Stoke City, v dubnu 2014.
Kdy poprvé nastřílel 20 gólů za sezonu? V ročníku 2005–06.
Na kterém Olympijském stadionu nikdy neskóroval při Lize mistrů? Přece v Istanbulu.
Frank Lampard v dresu Chelsea
„I když jsem dostal hodně zajímavých nabídek, cítím, že je správný čas začít jinou životní kapitolu,“ oznámil ve čtvrtek v dojemném příspěvku na sociálních sítích. Už nebude sveřepě držet střed hřiště a dirigovat spoluhráče beze slov. Už nebude ze svých nártů posílat nechytatelná torpéda do sítě. Už se po gólech nebude dívat do nebe a posílat tam vzkazy zesnulé mamince.
Jeho kroky míří jinam: v osmatřiceti se přihlásil na trenérský kurz.
Otázka zní: Jak dobrý může být Lampard v roli kouče?
Anglie věří, že může být výborný. Vždyť poznal nespočet různých trenérských druhů a bylo by divné, kdyby si od nich nevzal to užitečné. Zvlášť při své inteligenci, která se odhaduje na IQ vyšší než 150. Jen v anglické reprezentaci ho vedlo pět respektovaných manažerů: Keegan, Eriksson, McClaren, Capello a Hodgson.
V Chelsea ještě dvakrát tolik: Ranieri, Mourinho, Grant, Scolari, Wilkins, Hiddink, Villas-Boas, Ancelotti, Di Matteo a Benítez.
Když se sečtou zkušenosti, Lampardova pracovitost, profesionalita, chuť se učit a bojovná mentalita, je dost možné, že právě sledujeme velký trenérský začátek.
Málokterý fotbalista po sobě zanechal tak výrazný a pozitivní odkaz jako Lampard. On byl mužem bez škraloupů, bez tetování, bez okázalých gest. „Frank je přítel,“ řekl před časem brankář Čech. Víc říkat nemusel, ta strohá věta vyjadřuje všechno. Anebo přece jen dodatek? Brankář předevčírem připsal: „Byl jsi jeden z nejlepších hráčů, se kterými jsem kdy hrál. Gratuluju k neuvěřitelné kariéře.“
Lamps, jak mu přezdívají v Anglii, za pochodu a nenásilně ovlivňoval celý světový fotbal. Jako profík strávil jedenadvacet let. I když končil krátkými štacemi v Manchesteru City a New York City, byl zářivým symbolem moderní a nenasytné éry Chelsea. Vyhrával trofeje (13) a mohl si díky tomu připadat jako vyvolený, přitom on nezapomínal na džentlmenské chování. I Cristiano Ronaldo mu na dálku děkoval, že ho učil slušnosti a pokoře.
Proslavilo ho množství gólů (211 je nejvíc v dějinách Chelsea), osmička na modrém dresu i vytrvalost. Vždyť od roku 2001 odehrál bez přerušení 164 ligových zápasů, což je rekord.
Když jsme u těch čísel, dohromady zvládl 913 soutěžních zápasů a 273 gólů.
Když oznámil konec, poklonili se mu největší rivalové Arsenal, Liverpool, Manchester United nebo Barcelona: „Franku, byl jsi vzorem.“
