Francouzi ztratili aroganci, ne sebevědomí

(Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Zidanovo stehno je dávno v pořádku, on a celá fotbalová Francie už zase mohou tančit radostný kankán. „Považuji je pořád za nejlepší na světě,“ netají reprezentační záložník Tomáš Rosický. Není sám, kdo si to myslí. Rosický a jeho spoluhráči dnes nastoupí proti týmu, který nevěří, že nádherné dobrodružství končí. Který nevěří, že velkolepá epocha je minulost. „Síla z tohoto mužstva ještě nevyprchala,“ tvrdil trenér Jacques Santini v rozhovoru pro magazín World Soccer. I on míní, že krach na loňském mistrovství světa byl pouhou epizodou.

Ale byl to šok, když se zdrcený vůdce Zinedine Zidane loni v červnu po utkání s Dánskem zhroutil na trávník. Obhájci trofeje v tu chvíli definitivně vypadli ze základní skupiny šampionátu, taková senzace se na turnaji nekonala 36 let. Francie ke všemu nedala jediný gól. Vypadalo to na velké trauma.

„Když vypadneme, nevadí,“ ujelo před zápasem s Dánskem vynervovanému kapitánovi Marcelu Desaillymu směrem k novinářům. Ihned si uvědomil, že řekl hloupost, a v obraně se na reportéry hystericky rozkřičel...

Jenže dnes Desailly nastoupí proti Česku ke 103. zápasu za reprezentaci, čímž vyrovná rekord Didiera Deschampse v počtu startů za národní tým. Včera francouzská televize přenášela usměvavou Desaillyho tvář. Po zoufalství v ní nebylo stopy.

„Z neúspěchu na mistrovství byli otřeseni, ale dnes už o tom snad ani nevědí,“ všiml si brankář Petr Čech hrající za francouzské Rennes.

„Nepitvají se v minulosti, mají v povaze hledět do budoucna, což je správné.“ K opětovnému získání sebevědomí pomohly Francouzům i výsledky.

„Perpetuum mobile“ na vítězství se pod Santinim, který po krachu v Asii vystřídal kouče Rogera Lemerra, znovu rozjelo. V kvalifikaci na Euro 2004, kde rovněž obhajují prvenství, mají tři vítězství a skóre 10:1.

Čeští fotbalisté ještě před odletem do Paříže viděli na videu kvalifikační demolici Slovinska 5:0. Bylo to tak výmluvné, že si k tomu trenér Brückner odpustil komentář...

Z Francouzů vyzařuje, že už nechtějí připustit další selhání. „Cítím z hráčů touhu po návratu na vrchol,“ říká Santini o mužstvu, jež vyhrálo mistrovství světa 1998, mistrovství Evropy 2000, následný Pohár FIFA a spousta jeho fotbalistů získala slavné trofeje i v klubech.

Ale právě úmorné vytížení v klubech nejspíš stojí za loňským kolapsem.

Útočník Thierry Henry přijel do Koreje po zranění, Zidane kvůli bolavému stehnu stihl nastoupit až proti Dánům, Robert Pires na šampionát kvůli zranění vůbec necestoval. Dnes jsou právě tihle tři ve famózní formě.
A stala se s nimi, stejně jako s celým mužstvem, viditelná změna.

Před mistrovstvím arogantní hvězdy dnes znovu chodí po zemi. „Neznamená to, že zklamání je samo o sobě dobré,“ říká Santini. „Ale může přimět k pokoře a tvrdé práci.“ Dřinou Francie znovu šplhá ke hvězdám. Pocítí to Češi?