Ve vesničce Bruneck narazil na žlutočervené dresy AS Řím: „Brzo jsem pochopil, že jsem potkal budoucí legendu.“
Francesco Totti, tak se ten střapatý teenager jmenoval.
Odcházel zpocený po tréninku, když ho zastavila postarší fanynka, která čekala vyloženě na něj. Ne že by si před ním nábožně klekla, ale mateřsky ho pohladila po tváři, usmála se a pošeptala: „Věřím ti.“
„Italové takové situaci říkají predescinato, být předurčen k úspěchu. Ta dáma to cítila,“ vzpomíná Kaiser, komentátor O2 TV Sport.
Nikdo jiný neměl a ani nebude mít takový vliv na AS Řím jako Totti. V klubu strávil celou kariéru, odehrál 786 zápasů, nastřílel 307 gólů a zbořil historické rekordy.
Když se loni v květnu loučil, Olympijský stadion plakal dojetím.
Odcházel pan Božský.
I Messi ho prosil o fotku
Pořád je trochu nezvyk, že s desítkou na zádech nekráčí pyšně po trávníku. Místo toho sedává v bílé rozhalence na čestné tribuně. „Moje role se mění, láska ne,“ říkal, když si začal zařizovat svou ředitelskou kancelář. Vlastně připomíná spíš narcistický sál. Všude, dokonce i na stropu má Totti svoje plakáty a zarámované dresy nejslavnějších soupeřů. Hned za stolem stojí jeho figurína v letech teenagera. AS Řím je pro Tottiho otázka života a smrti.
V bílé rozhalence na čestné tribuně. Francesco Totti a jeho nová role.
Mezi hosty, kteří dorazí do Plzně na středeční derniéru v Lize mistrů, však jméno pana ředitele zatím chybí. Byla by to čest, přivítat takového muže. V Tottiho podání totiž fotbal připomínal umění. Ladné přihrávky, dokonalé střely, mazané finty. Byl trochu jako expert v televizním studiu, když zpomaleně popisuje herní situaci s elektronickou tužkou. Jenže Totti tu imaginární tužku držel na hřišti a používal ji v přímém přenosu. Přes 20 let!
Sám Lionel Messi za ním v létě 2015 spěchal po přípravném zápase, aby poprosil o dres. „A můžeme se vyfotit, Francesco?“ žadonil. Na Instagramu pak ke snímku připsal slova velikán a fenomén, za která přidal hezkou řádku vykřičníků.
Plzeň - AS ŘímSledujte online ve středu od 18.55 hodin. |
I fanoušci konkurenčního Lazia, kteří AS nenávidí, se velkému kapitánovi poklonili, když říkal sbohem: „Zasloužíš si, abychom ti podali ruku. Po všech těch letech můžeme říct, že odchází nejlepší z našich nepřátel.“
Mimochodem, moc nechybělo, aby právě za Lazio válel. Jakmile ve dvanácti letech přestal mít konkurenci v maličkém římském klubu Lodigiani, slíbil mu šéf přestup do Lazia, protože tam měl známé. V tu chvíli zakročila maminka Fiorella. Napochodovala do kanceláře šéftrenéra mládeže AS a přesvědčila ho, že musí Franceska získat. Celá rodina totiž po generace přála AS a představa, že oblékne bleděmodrý dres Lazia, se všem příčila.
Totti věděl, že je výjimečný. Stačilo mu zavázat tkaničky a vzít balon. Pak byl král. „Nikdy jsem neviděl kluka, který by toho uměl tolik,“ uvedl mládežnický kouč Ezio Sella. „Francesco dokázal vymyslet gól zničeho. Viděl to co jiní ne.“
Co znamená Totti? Přece fotbal
Pro ty, kteří ho znali coby teenagera, musí být záhadou, jak mohl kariéru natáhnout do čtyřicítky. Žehral na svůj talent a šidil tréninky. Ani o tělo se nijak zvlášť nestaral. Cpal se bílým pečivem, nutelou, pizzou a chipsy. Přesto hrál ligu už v šestnácti! O rok později mu patřilo pevné místo v sestavě. Trenér Carlo Mazzone ho chránil, seč mohl. Věděl, že rychlá sláva mu zamotá hlavu, a tak třeba pozápasové rozhovory dělal místo něj: „Francesco, ty si dej sprchu a jeď domů.“
Výborný vztah měl Totti taky s českým trenérem Zdeňkem Zemanem, který ho vedl hned dvakrát: „Pořád mi zdůrazňoval, že musím bavit lidi, kteří na stadion nechodí jen kvůli tomu, aby nás viděli vítězit. Začal jsem to brát jako svůj úkol a předváděl věci, které bych jinak neudělal.“
Když měl Totti svatbu, která probíhala v přímém přenosu, posadil Zemana rovnou do první řady. „Víte, strejda nepovažoval Tottiho za římskou ikonu, ale za pracovitého a upřímného kluka, který se chce bavit fotbalem. Proto spolu vycházeli tak skvěle,“ líčí Zemanův synovec Zdeněk Šesták.
Když měl Zeman později popsat, co pro něj Totti znamená, vyřkl krátce: „Il calcio – fotbal.“
Postupem času Tottiho lákaly snad všechny velkokluby včetně Realu Madrid. Jenže on se nikdy nedokázal s Římem rozloučit: „Mohl jsem třikrát vyhrát Ligu mistrů a získat dva Zlaté míče. Ale já jsem šťastný i bez toho.“
Titul má jediný, ten italský z roku 2001.
