Vánoční svátky si zpestřil doma v Ústí nad Labem, s Atlantic teamem vyhrál 8. ročník halového Chelsea bar cupu. A navrch ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem turnaje.
Jak si užíváte svátky?
Na vánoční klid jsem se už těšil. Sezona byla dlouhá a ne bůhvíjak veselá. Jsem s kamarády, snažím se trochu sportovat, ale i odpočívat.
Není pro vás naopak stres, že zatím nemáte nové angažmá?
Prvních čtrnáct dní jsem to neřešil, byl jsem na dovolené. Je to poprvé v kariéře, co čekám na angažmá. Dalo se to předpokládat. Na druhou stranu jsem kvalitní hráč a neměl bych mít nouzi o práci. Něco se už děje a doufám, že se to dotáhne.
Česko, nebo cizina?
Ještě dávám přednost cizině, protože si myslím, že se stále můžu rovnat zahraničním hráčům. Ještě bych se zkusil někde prosadit.
Spartě, která o vás projevila zájem, jste tedy už řekl NE?
Na Spartu čekám, s panem Křetínským (předseda představenstva Sparty) jsme se v Praze náhodou potkali v obchodě, když jsme kupovali dárky. Říkal, žemi pošle nějakou nabídku. Ale i on ví, že chci získat titul v páté zemi. A že kdyby se ozval nějaký moskevský velkoklub, tak mu také dám přednost. Obecně ale Spartu nemůžu zavrhovat, je to tým, kde jsem chtěl vždy hrát. Má historii, stadion, hraje poháry, kopali za ni legendární fotbalisté.
Takže vyberete spíš Rusko, nebo ligu, kde dosáhnete na titul v páté zemi a díky tomu se osamostatníte v rekordních tabulkách?
Vím, že už nejsem nejmladší. V Rusku dokonale znám ligu, prostředí, jazyk, lidi si mě váží. Mám tam jméno. Kdyby si mě vybral jakýkoli z moskevských klubů, ne jen CSKA, kde jsem působil, tak asi kývnu. Už nechci tolik lítat. Na druhou stranu si pohrávám s myšlenkou získat někde ten pátý titul.
Našel jste klub, který vyhrává svou ligu jako na běžícím páse?
Je to těžké. Myslel jsem si na rakouský Salzburg, ale jeho konkurenti se zmátořili – Austria, Rapid. Ve Švýcarsku byla poslední roky králem Basilej, teď se tam tlačí Young Boys Bern. Vyberete si zemi a pak prohrajete titul ve 30. kole. Není jednoduché si správně zvolit. Ale když mám možnost jít zadarmo, možná by měly kluby mít zájem.
Do kdy chcete mít jasno?
Přestupové období začíná 1. ledna, věřím, že do té doby budou konkrétnější náznaky. A pak už bude záležet jen na mě.
Návrat do Ústí, které bojuje o postup do první ligy, jste nedávno zmínil jen v žertu?
V Ústí jsem vyrostl, koukám na historickou tabulku a vím, že ligu už taky hrálo. Pro město by to bylo lákadlo. Ale já o tom zatím vůbec nepřemýšlím. V Atlantiku jsem na turnaji hrál s ústeckým trenérem Petrem Fouskem a říkal, že mě omrkne. Snad se mu budu líbit, ale až tak za tři roky (úsměv).
Sledujete senzační ústecké tažení?
Je pozitivní, že se tak velké město zmátořilo. Možná bude chtít nějaký sport na nejvyšší úrovni. Hokej jednou postoupí, jednou nepostoupí. Škoda. Pamatuji za mě, jak na fotbal v Ústí chodilo na druhou ligu osm tisíc lidí. Musí ale mít zájem město, i sponzoři. Není to levné.
Zpátky k Rusku. Jaká byla letošní sezona v Samaře?
Loni jsme hráli jeden z nejhezčích fotbalů, dávali nejvíc gólů, skončili šestí a dostali se do Evropské ligy. Před sezonou jsme měli ambice. Po desátém kole jsme vedli ligu, pak přišla finanční krize, vypadli jsme z Ruského poháru, pak i z evropského. S týmem (irský St. Patrick's Athletic), který by možná porazil i Chuderov. Pak už se to vezlo. Změna trenéra, rozhádali jsme se s vedením. Očekávaný scénář.
Těší vás aspoň, že vy ani Jan Koller jste nebyli na zápase v Grozném, který měl být zmanipulovaný?
Zaplaťpánbůh jsme tam nehráli. Ale na to se nikdo neptá. Jestli se to vyřešilo? Nedokáže se nic. V Rusku se všechno musí pořád tajit, svoboda volného projevu tam asi nebude. Ať si to vyřeší sami.
Útočník Kollermá namířeno do třetiligového francouzského Cannes. Překvapuje vás to?
Ani ne. Má svůj věk, zdraví, kterého si musí vážit. Vím o potížích, jaké má. Kolikrát to lidem ani neříká. Před pár dny jsem s ním mluvil a říkal, že ještě nepodepsal. Zatím není rozhodnutý. Ta varianta existuje, bydlí tam. Už možná trošku zanevřel na velký fotbal. Dokázal toho hodně. Mohl by se dát do pohody, aby ho to bavilo.
