Pro letošek si fotbalový kouč Roman Kučera vytkl jasný cíl. Dokončit studia UEFA PRO licence a definitivně stvrdit proměnu v trenéra seniorské kategorie. „Licenci si dodělám. Věřím, že na jaře,“ říká Kučera.
Ten se ve svých dvaapadesáti letech těší, že už nikomu nebude muset nic dokazovat. „Konečně už nebudu poslouchat a obhajovat to, že nemám licenci,“ těší se.
„Když dvakrát přijdete o pozici hlavního trenéra, tak vás to poznamená. Zvlášť když se ve fotbale pohybujete 25 let, máte vysokou školu a vaše angažmá skončí na administrativní záležitosti,“ vrací se k podzimu 2014.
Tehdy úspěšný mládežnický trenér, který v roce 2013 na Galavečeru Grassroots fotbalu získal i ocenění pro nejlepšího kouče v dorostenecké kategorii, vlétl do nejvyšší domácí soutěže. Poté, co po bývalém reprezentačním trenérovi Petru Radovi převzal poslední tým soutěže, dokázal ho zvednout. Z následujících sedmi zápasů prohrál jediný, padl až s pražskou Spartou. V předchozích šesti utkáních přitom vydoloval 14 bodů.
Jenže zatímco výsledkově se mu dařilo, začalo se nejprve na svazu a později v médiích řešit to, že na práci u A-týmu nemá potřebný „štempl“. A tak vedení FC Vysočina v zimě raději na pozici hlavního trenéra angažovalo Luďka Klusáčka.
„Sparta má jinou pozici, kouče Holoubka si obhájí“Přestože je dělí šestnáct let, jsou to spolužáci. Fotbaloví trenéři Roman Kučera a David Holoubek před rokem společně zahájili studium UEFA PRO licence. Oba bývalí mládežničtí trenéři jsou ale aktuálně ve zcela odlišné pozici. Zatímco Kučera (narozený 20. ledna 1964 v Havlíčkově Brodě) je bez angažmá, Holoubek (8. června 1980 v Humpolci) pokračuje v práci pro A-tým pražské Sparty. A to navzdory tomu, že i on dokončí potřebná studia nejdříve v květnu. Angažmá „zastupujícího kouče“, který na konci září nahradil odvolaného Zdeňka Ščasného, nejprve papírově zaštítil další asistent Zdeněk Svoboda. A do jarní části Sparta vstoupí s oficiálním hlavním trenérem v podobě sportovního ředitele Tomáše Požára. Historicky nejúspěšnější český klub tak administrativně vyřešil problém s chybějící Holoubkovou licencí. „Hlavní trenér musí být držitelem platné trenérské licence ProDiplom UEFA,“ uvádí licenční manuál, který platí pro českou nejvyšší soutěž. Holoubek mohl na podzim vést Spartu jen díky tomu, že ho letenský klub pověřil vedením mužstva na přechodnou dobu 60 dnů. „Dřív to bylo tak, že kdo nastoupil do studia profi licence, mohl být trenérem. Ale teď už to tak není,“ osvětluje Kučera, jehož angažmá u prvoligového A-týmu FC Vysočina na podzim 2014 bylo precedentem, kvůli kterému svaz měnil normy. „Zasloužil se o to pan Fitzel (bývalý technický ředitel FAČR - pozn. red.) a pan Vrba (někdejší kouč mistrovské Plzně - pozn. red.), kteří nechtěli, abych v lize byl,“ říká Kučera. „Nové normy jsou přitom tvrdší, než které má UEFA. Jde o rozhodnutí, které je papežštější než papež,“ pokračuje. Když Kučera na podzim 2014 „vlétl“ do ligy šesti zápasy bez porážky - včetně domácího vítězství nad Plzní -, řešilo se právě to, že jako držitel pouze licence UEFA Profi pro mládež nemá pro své angažmá oprávnění. „Správně nemůže dělat ani asistenta,“ vysvětloval Fitzel. „Jako svaz přitom musíme tlačit na dodržování pravidel,“ pokračoval. „Je třeba, aby se k tomu FAČR postavila razantněji.“ Angažmá Holoubka, který okouzlil například domácím vítězstvím nad slavným Interem Milán, nyní Sparta zlegalizovala po svém. „Sparta je Sparta, má jinou pozici. Je jinak silná i vůči svazu a fotbalové veřejnosti. Takže jí to projde, nebo si dokáže ty věci obhájit. V mém případě to tak nebylo. Je bohužel potřeba vidět, že jsme jen Jihlava,“ komentuje situaci Kučera. |
Jenže ani další exreprezentační kouč v Jihlavě nepřežil rok. Po nepovedeném startu následující sezony byl odvolán. A společně se sportovním manažerem Milanem Bokšou se týmu znovu ujal Kučera.
Další podzimní výměna znovu zabrala. Tým se nastartoval a pod novým koučem Michalem Hippem, který přišel loni v lednu, nejvyšší soutěž udržel. „Dvakrát se nám podařilo Jihlavu zachránit. Ať to bylo po panu Radovi, kdy tým zažil bodový propad, tak po panu Klusáčkovi, kdy se mužstvo podařilo stabilizovat,“ říká Kučera. „Jenže poté vždy přišel nový hlavní trenér, já jsem u mužstva zůstal a prostě to nebylo ideální. Byl to takový kočkopes.“
Nucená pauza ho nabila
S pozicí asistenta se Kučera rozloučil letos v září, kdy po dalším špatném startu vedení FC Vysočina přesunulo Hippa do pozice asistenta a jako hlavního trenéra přivedlo Michala Bílka.
„S příchodem pana Bílka jsem u týmu skončil. S vedením jsme se dohodli na odstupném a rozešli se v dobrém,“ vzpomíná Kučera, jenž zbytek podzimu sledoval už pouze jako divák. „Byl jsem na všech zápasech. Myslím si, že trenér Bílek udělal řadu pozitivních kroků. Teď záleží, jestli mužstvo připraví na jaro tak, aby boj o záchranu zvládli,“ přemítá Kučera. „Myslím si, že Jihlava má realizační tým i mužstvo na to, aby se udržela.“
Zatímco další dva exreprezentační trenéři Bílek s Hippem (nyní u týmu skončil) se Jihlavu (zatím neúspěšně) snažili pozvednout ze sestupových příček, Kučera si užíval nucené volno. „Bylo to příjemné. Po 31 letech, kdy jsem pracoval, jsem si potřeboval odpočinout a vyřešit osobní věci,“ tvrdí. „Jezdil jsem i po fotbalech, takže jsem úplně nevypadl.“
K tomu, aby osobně navštívil utkání Teplic, za které hraje jeho syn Tomáš, se však nedostal. „Naživo jsem tam nebyl, mám to v plánu na jaro,“ prozrazuje. „Tomáše jsem viděl po internetu, všechna utkání jsem sledoval na InStatu (program pro analýzu fotbalových dat - pozn. red.).“
Po tříměsíční pauze už cítí novou chuť do fotbalu. „Odpočinul jsem si, jsem opět nabitý energií,“ hlásí. „Teď věřím, že najdu práci, která mě bude bavit a naplní mě. Snad z ní budu mít radost nejen já, ale všichni, koho budu trénovat.“
O novém angažmá by měl rád jasno během ledna. „Řeším, jaké jsou možnosti. A v podstatě jsou tři. Buď bych se vrátil do nějaké pozice na FAČR, kde jsem pracoval čtrnáct let. Mohl bych pracovat pro nějaký klub. A nebo se vydám cestou zahraničního angažmá,“ naznačil.
Vrátil by se znovu k mládeži, u které léta sbíral úspěchy, nebo ho láká seniorský fotbal? „Nemám problém ani s jedním,“ tvrdí.
Ale poté přece jen nechá nahlédnout do svých myšlenek: „U mládeže jsem se pohyboval celý život, dospělý fotbal je něco úplně odlišného. Když do něj vlétnete, je to jako droga. Jsou v něm cítit emoce, je mnohem náročnější a složitější. Dobrá zkušenost,“ dodává.
