Stejně jako si bosenský stoper počíná důrazně na hřišti, musela o něj Zbrojovka tvrdě bojovat v zákulisí. Soupeře měla toho nejtěžšího – aktuální českou jedničku Plzeň. "Chtěl jsem tam jít, Evropa je Evropa," připomíná Avdič účast Viktorie v pohárech. "Ale manažer s klubem se nedomluvili, ani nevím kvůli čemu. Brno je také velké město a dobrý klub. Doufám, že tu budu hrát a ukážu se co nejlíp."
Předpoklady k tomu má. Vždyť kapitánuje bosenské reprezentaci do 21 let a v druholigovém Znojmě se vedle bulharského veterána Todora Jonova vypracoval v oporu. "Znojmo je krásný klub, kde jsem jako hráč vyrostl, a hodně mi dalo. Todor je dobrý hráč i člověk, hodně mi radil a pomáhal," říká vděčně Avdič, o kterého se ucházela také Olomouc. "Ale to bych zůstal ještě půl roku ve Znojmě a já radši budu hrát první ligu."
Čerstvě dvacetiletý talent se nebojí výzev. Nebylo mu ani sedmnáct, když se z rodného Mostaru vydal na zkoušku do Plzně. "Bylo to těžké. Rodiče mě nechtěli pustit, ale já jsem chtěl jít," popisuje Avdič, který se do prvního plzeňského týmu nevešel. Přesto svého kroku nelituje. "Za dva roky v Plzni jsem šel díky tréninkům hodně nahoru," vysvětluje.
"V Česku jsou o hodně lepší podmínky než v Bosně. Máme sice dobrý nároďák, ale všichni kluci hrají ve velkých klubech. Někteří v Bosně s fotbalem ani nezačínali." Právě reprezentace, která má na rozdíl od té české slibně nakročeno na mistrovství světa, je vedle angažmá v Anglii jeho snem. "A taky bych chtěl hrát Ligu mistrů. Ale nikdy nevíte, jestli se to povede. Nejdřív se musím co nejlíp ukázat tady v Brně," sděluje Avdič plynně česky.
Prosadit se do základu v konkurenci dalších nadějných stoperů Pernicy s Brabcem nebude mít jednoduché. "Budu bojovat," slibuje vyznáním muslim, který jednou ročně dodržuje postní měsíc ramadán. "Když je zápas, tak to nejde, ale jinak se ráno najím a celý den pak nemůžu ani vodu," líčí. A co na to trenéři? "Ti to neví," usmívá se
