Fotbalový císař si může dovolit cokoli

Praha - Bylo mu šedesát, když se rozhodl, že opustí manželku Sybillu a bude se věnovat malému nemanželskému synovi Noelovi Maxmilianovi. Kdo jen mohl takovou neslýchanost udělat? Ale kdepak, žádný skandál se nekonal, jen pár feministek se ozvalo. Fotbalovému císaři Franzi Beckenbauerovi budiž odpuštěno.

On může cokoli, pro Němce není jen sportovní legendou, jeho slovo je svaté. Je to jediný člověk, který si v Německu může dovolit cokoli.

Když mu před dvěma týdny zemřela dvaadevadesátiletá matka, prožívala to s ním celá země. Smutný Franz spěchal na pohřeb z Kapského Města, kde natáčel reklamní spot.

Každý jeho krok je důsledně sledován, každé slovo se zaznamenává do kroniky Velkého muže. Německo nemohlo najít lepší osobnost, která by propagovala letošní mistrovství světa.

Ve světě fotbalu mají větší váhu snad jen božský Brazilec Pelé a ďábelský Argentinec Maradona.

V lecčems je však Beckenbauer překonává. Oni byli šikovní útočníci, střelci, fotbaloví koumáci. Hvězdy své doby. Pelé vyhrál mistrovství světa třikrát v 60. letech, Maradona v roce 1986. Oba zářili nad ostatními.

A mezi nimi exceloval Beckenbauer. Evropan. Obránce Bayernu Mnichov. Inteligentní tvůrce ze zadních řad, dirigent a zároveň buldok, který toužil vyhrávat. Se vztyčenou hlavou zkoumal situaci na hřišti a v pravý moment dokázal zasáhnout. Vypíchnout míč, zblokovat, zaútočit, vystřelit. Báječný Franz, Císař Franz. Vladař.

Kdo je Franz Beckenbauer

narodil se 11. září 1945 v Mnichově v rodině pošťáka

největší ikona německého fotbalu, nyní šéf organizačního výboru mistrovství světa 2006

čtyřikrát ženatý, má čtyři syny a dceru Francesku

na mistrovství světa získal zlato (1974), stříbro (1966) i bronz (1970), v roce 1990 vyhrál šampionát jako trenér

zvítězil i na mistrovství Evropy 1972

dvakrát získal Zlatý míč (1972 a 1976)

dlouholetá opora Bayernu Mnichov, s nímž třikrát vyhrál Pohár mistrů evropských zemí, jednou Pohár vítězů

na konci kariéry hrál za New York Cosmos, poté ještě v Německu za Hamburk

v reprezentaci odehrál 103 zápasů, v německé lize 424, s fotbalem skončil v roce 1983 a stal se trenérem a manažerem

Na domácím mistrovství světa 1974 dovedl Německo ke zlatým medailím jako kapitán, v roce 1990 si tu poctu zopakoval v roli trenéra a nyní zve na šampionát 2006 všechny účastníky jako šéf organizačního výboru.

"Narodil se, aby byl úspěšný," poklonil se mu Pelé.

Čtyřikrát ženatý Beckenbauer je vitální stále jako jinoch, i když loni oslavil šedesátku. Bohatý a mocný elegán v moderním obleku, s brýlemi s nepatrnou obroučkou. Rád cituje čínského filozofa Lao’c, který říkal: "Poznat druhé je moudrost. Poznat sebe je osvícení."

Možná se tak Beckenbauer úplně nechová, ale když takovou větu řekne, hned je zajímavý. V Kitzbühelu žije s Heidi Burmesterovou, bývalou sekretářkou Bayernu Mnichov, kvůli které se rozvedl. Před rokem se štěstím rozplakal, když se mu po čtyřech synech narodila dcera Franceska.

Kalendář má nabitý od rána do večera, ročně stráví 330 hodin v letadle. "Vždycky, i kdybych se domů dostal třeba ve čtyři ráno, snídám s rodinou. Čas je to nejcennější, co můžu svým dětem dát," říká.

Jednou prohlásil, že po mistrovství světa půjde do penze, ale to měl asi slabší chvilku nebo blufoval. Málokdo pochybuje o tom, že právě "Císař Franz" se brzy stane prvním mužem evropského fotbalu. "Všechno, co jsem zatím dokázal, je jen polovičkou z toho, co jsem chtěl udělat," říká, i když si celý svět může pomyslet, že všechno důležité už učinil.

Krásnou Prahu uvidíme z auta

Frankfurt, Praha - Projíždějí celý svět, aby všude hlásili: Mistrovství světa se blíží!
Ještě 130 dní. "Je to pro nás krásná povinnost," říká Marcus Beeck z agentury, která pro Franze Beckenbauera a spol. chystá cesty po všech kvalifikovaných zemích.

Kde se vlastně zrodila myšlenka turné po státech mistrovství světa?
Přišel s ní Wolfgang Niersbach, který doprovází prezidenta Beckenbauera. Řekl si: Navštivme všechny země a osobně je pozvěme k nám.

Co si od toho slibujete?
Zájem o kulatou věc, o míč, o fotbal. Chceme vyburcovat fanoušky, připomenout jim, že den D se závratně blíží. Náš svaz a celé Německo jako hostitelská země si od cest slibují, že vzbudí nadšení pro mistrovství. Prostě chceme přispět k dobré náladě a současně se představit v jednotlivých zemích.

Jak bude vypadat váš program v Praze?
Jako všude jinde. Naše cesty mají svůj přesný scénář, kterého se ve všech státech držíme. Pro vás novináře k tomu patří nevítaná skutečnost, že s Franzem Beckenbauerem je možné hovořit pouze na tiskové konferenci. Žádné individuální rozhovory, chápejte.

Budete mít aspoň chvilku na procházku Prahou?
Jak vidíte podle časového plánu, vše je vypočítané na minuty. Bohužel není možné stihnout obojí. Program je našlapaný, ale snad z oken auta zahlédneme něco z krásy vaší metropole. Přijme nás prezident Václav Klaus na Pražském hradě, takže tam bychom se mohli pokochat alespoň zvenčí.

Jakou odezvu jste na dosavadních prezentacích zaznamenali?
Velice pozitivní. Naše turné v Asii bylo přijato s obrovským nadšením, v Saúdské Arábii naši návštěvu dokonce živě vysílala místní televize. Rovněž v afrických zemích nás vítali s velkým zájmem. Druhý den jsme zaplnili všechny noviny. Ani na evropské metropole si nemůžeme stěžovat, doufáme, že stejné to bude také u vás v Česku.

Největším magnetem vašich cest je bezesporu slavný "císař" Beckenbauer, že?
Jistě. Pro fanoušky i hráče je to ikona. Všude, kde se objeví, jej obklopí hrozen lidí. Je oblíbený a známý na celém světě a pro mnohé stále zůstává vzorem.

Praha se stane devatenáctou zastávkou. Kam se pak ještě vypravíte?
Chybí nám Jižní a Střední Amerika, Španělsko, Švýcarsko nebo Anglie. Ještě se pořádně proletíme.
ZITA SENKOVÁ

Jak vpzpomíním na Franze:
Byl to rytíř fotbalu

Hráli jsme finále mistrovství Evropy v Bělehradě, všichni se chystali na penalty, jenom Franz si sedl na lavičku. Stulpny stažené, seděl s rozpaženýma rukama, odpočíval, jen koukal před sebe. Možná se na penaltu necítil, nevím.

Už tehdy v roce 1976 byl pan Někdo. Ten nejlepší, právě hrál stý zápas za reprezentaci. Pokazili jsme mu oslavu, penalty jsme vyhráli. On se zvedl z lavičky a přišel nám pogratulovat.

Z Beckenbauera jsem měl vždycky bezvadný pocit. Byl to rytíř fotbalu, gentleman. Neviděl jsem ho, že by se snížil k ošklivému faulu. Byl natolik na výši, že to prostě udělat nemusel. Obdivoval jsem, jak se chová.

Potkával jsem ho dál, hráli jsme spolu v různých evropských výběrech, v zápasech starých gard a vždycky se choval stejně. Měl právo si hrát na hvězdu, vždyť byl výjimečný, ale nedělal to. Jednou v Rakousku přišel do kabiny, všude samá osobnost a on povídá: Kdyby se kopal trestňák, nechte to Panenkovi, on to tam šoupne.

Já se hned pyšně nafouknul jako páv, takovou poklonu jsem ani ve snu nečekal.
Díky, Franzi!

ANTONÍN PANENKA

Prezident organizačního výboru Franz Beckenbauer den před slavnostním losováním šampionátu ve fotbale 2006.