"V prvním zápase jsem to spoluhráčům pokazil, takže jsem byl velkým dlužníkem. Těší mě, že jsem jim to teď mohl vrátit," řekl gólman, který do první ligy naplno naskočil až letos na jaře.
První velká chvíle Kováře přišla ve 24. minutě. Po centru hostů do šestnáctky zapískal norský sudí penaltu proti domácím. Chvíli nikdo nechápal, co se děje, ani Kovář ne. Rychle si však vzpomněl na instrukce, které mu před zápasem dal liberecký asistent Jiří Chytrý: Sinelnikovs kope penaltu levačkou po levé ruce brankáře.
Kovář tedy exekutorovi pokutového kopu nejprve naznačil pohyb doprava, ale pak skočil k levé tyči - přesně do míst, kam Lotyš skutečně namířil. Míč navíc nešel úplně do strany, takže ho liberecký gólman vyrazil.
"Šel jsem najisto, trenér u mě má velkou večeři," smál se Kovář.
A co druhá ošemetná situace z druhé minuty nastaveného času? Tehdy se na něj řítil Mingazov a Kovář jeho sólo zastavil možná za hranou pravidel. Hosté se však druhé penalty v zápase dožadovali marně.
"V kabině mi říkali, ať povím, že si nic nepamatuju. Takže promiňte, nic si nepamatuju," vtipkoval Kovář. "Rozhodčí celý zápas pískal zajímavě a nařídit hned dvě penalty v jednom zápase, to chce pořádnou kuráž. Dobře pro nás, že to nepískl."
Liberecký brankář čekal, že se soupeř po rychle inkasovaném gólu zlomí. To se však zdaleka nestalo. A ve druhém poločase Liberec většinou jen bránil postupový náskok, do vyložených šancí už se nedostával.
"O poločase jsme si v kabině řekli, že nesmíme dostat gól a budeme hrát na jistotu, protože kdyby soupeř vyrovnal, měli bychom to hodně těžké. Lotyši dobře bránili, vzadu hráli takřka na pět obránců, proto jsme se do šancí tolik nedostávali a raději jsme hráli defenzivněji," objasnil brankář, který ještě loni na podzim chytal za druholigový Varnsdorf.
Kovář se těší ve třetím předkole na švýcarský FC Curych: "Věřím, že příště podáme mnohem lepší výkon. Proti Rize jsme museli a ke konci už to byla křeč. Proti Švýcarům se snad už konečně uvolníme."
