"Jsem tady spokojený. Jenom jsme na hotelu sami. Bylo by určitě zpestřením, kdyby sem přijel třeba zájezd volejbalistek. Basketbalistky ne, ty jsou vysoké až moc," vypráví známý vtipálek.
Co ještě vám na soustředění vadí?
Snad jenom, že není internet na pokojích. Ale když nějaký fotbalista něco neví, tak zaklepe u nás na pokoji. Tomáš Abrahám vždycky po snídani nalije do své velké hlavy, co se událo ve světě včetně vývoje ceny tureckého medu na světové burze, a přes den to pak každému říká. Je to takový náš intelektuál.
Tréninkový program je v pořádku?
Běhání nemiluje nikdo, je to makačka a máme toho plné kecky, ale není to až nějak šílené. Není totiž účelem, abychom se zatavili. Máme i prostor k odpočinku. Soustředění šlape podle představ. Jsme totiž dobrá parta, to se pak dřina líp snáší. Psychicky navíc hodně pomáhá, že na kondici pracujeme taky na hřišti s míčem. Tam hrajeme i různé hry. Potřebujeme nabrat pohodu, protože se čtrnácti body nás čeká válka.
Při běžkařských trénincích jste se prý ujal i role servismana.
Nakoupil jsem vosk, počítal jsem s tím, že si ho nikdo nepořídí. Paní mi doporučila takový, co bude jezdit sám, ale neměla pravdu, protože si pokaždé musím máknout... (směje se) Kluci byli spokojeni, že jsem jim pomohl.
Potkáváte i jiné běžkaře?
Ne, akorát děcka, co jezdila na bobech. Když jsem je zkusil pozdravit, myslela si, že jsem nějaký blázen, protože mi z čepice trčely šílené rampouchy. Tak jsem jel radši pryč.
Do útoku vám přibyli dva noví parťáci Andrej Hesek a Dušan Nulíček. Co na ně po pár dnech říkáte?
Určitě v nich něco je, kéž by nám každý nový hráč pomohl. S konkurencí nemám absolutně problém, naopak si přeju, aby byl tým co nejkvalitnější. A je vidět, že i vedení na tom usilovně pracuje.
Oba noví hráči říkali, že jste jedním z důvodů, proč zvolili Slovácko, a věří, že jim pomůžete, aby byli ještě lepší.
Nikdy jsem se netajil tím, že góly rád chystám druhým. Pokud se podaří útok posílit gólovým útočníkem, věřím, že ze mě bude těžit. Když to i oni tak berou, jsem rád, že se sem těší.
Klub taky testuje čtyři makedonské hráče. Jak se zatím jeví?
Když zůstanu u záložníka a útočníka, kteří mi jsou nejbližší, tak ti jsou celkem šikovní s balonem. To jsme čekali, ti "jogurti" (hráči bývalé Jugoslávie) to mají v noze. Uvidíme v zápasech, tam se asi rozhodne.
Bavíte se s nimi?
Jsou to sice kluci, kteří nám jakoby berou práci, ale já jsem komunikativní s každým, i kdybych potkal Egypťana, tak se s ním dám do řeči. Záleží hlavně na nich. Když se budou chovat dobře k nám, tak se jim i my budeme snažit pomoct.
Co čekáte na jaře od sebe?
Musím se sám na sebe soustředit. Vím, že se na mě hodně spoléhá a musím hodně zapracovat na tom, abych našel formu ze začátku sezony. Na jaře nás hned čekají dvě derby a začátek bude pro týmy namočené vespodu tabulky obrovsky důležitý. Každý, kdo na Slovácku žije nebo region zná, tak ví, že by byla obrovská škoda, kdyby se nepodařilo ligu udržet.
Nenosíte v hlavě až moc tu vlastní zodpovědnost?
Bojím se, že jo. To je tím trestem, o kterém se při hodnocení podzimu často mluví. (Švancara dostal od svazu šestizápasový distanc) Nemyslím si, že by tým stál na jednom hráči, ale zkrátka se na mě spoléhalo. Měl jsem dobrou formu a ze hry jsem na pět šest týdnů vypadl. Chci to týmu vrátit.
