"Splnil se mi sen. Už když jsem přišel ve čtrnácti letech do klubu, tak jsem si přál, abych si jednou mohl zachytat za Slavii ligu," říkal čerstvě třiadvacetiletý gólman. "Jen škoda, že jsme v Příbrami nedokázali vyhrát."
Jako vaše nejtěžší chvilka vypadala šance Tomáše Krbečka. Vybavíte si ten okamžik?
Měl jsem hrozné štěstí, že mě trefil do nohy. Byl přede mnou úplně sám, to pak gólman potřebuje vytáhnout zákrok, který týmu pomůže. Když se to nepovede, většinou se prohraje. Já se hlavně snažil situaci ustát a povedlo se.
Krbeček byl blízko ke gólu i v první půli. Tam vám pomohl někdo ze spoluhráčů, že?
Róbert Cicman ukopl míč v poslední chvíli. Spoluhráči mi premiéru ulehčili, obránci hráli výborně.
Jak dlouho jste věděl, že půjdete do brány.
S dostatečným předstihem, už v týdnu mi to trenér naznačil.
A necloumala s vámi nervozita?
Ani ne, pomohlo mi právě to, že jsem měl dostatek času, abych se připravil. Navíc mi dával cenné rady Martin Vaniak, spolupráce s ním byla perfektní. Říkal mi, co a jak dělat, abych nic nezkazil.
Na podzim jste hostoval v Sezimově Ústí. Nebyl to ze druhé ligy velký skok?
První liga je samozřejmě rychlejší, ale zase takový zásadní rozdíl tam nevidím.
Co myslíte, budete chytat i příští týden?
Bude záležet, jak se bude cítit Kamil Čontofalský, teď už s námi trénoval. Já budu rád za každou šanci.
