Fotbalové násilí na českých stadionech - proti Anglii jsme v pravěku

Držení nebo použití světlic = trestný čin. Vhazování předmětů na hrací plochu nebo směrem k ní = trestný čin. Neslušné či rasistické skandování minimálně dvou lidí = trestný čin. Vstup diváka na hřiště = trestný čin.

Podobné výtržnosti by si fanoušci v Anglii nedovolili | foto: Libor Teichman, MF DNES

Toto je výňatek z britských zákonů proti fotbalovému výtržnictví. A první část výše uvedených vět – až do znaménka "rovná se" – je rovněž popisem toho, co se ve větší či menší míře dělo v neděli na ligových stadionech v Česku.

Srovnání s Anglií jakožto ideálním a zatím nedostižným vzorem vyznívá pro Česko tristně. Skoro jako srovnání vyspělé civilizace s pravěkem.

Přitom právě Anglie se zhruba před dvaceti letech zmítala v hrůzné vlně diváckého násilí. Našla však účinnou cestu, jak peklo proměnit v ráj čili v nejúchvatnější fotbalové představení na planetě, jehož si desetitisícové davy užívají s absolutním pocitem bezpečí.

"Není to díky tomu, že jsou tam kultivovanější lidé," tvrdí bezpečnostní manažer českého fotbalového svazu Miroslav Platil. "Příčina je právě v naprosto odlišném stavu anglické a české legislativy."

V Anglii není bezpečněji proto, že by tam byli kultivovanější lidé.

Miroslav Platil, manažer ČMFS

České "manko" by měl aspoň částečně dohnat zákon o fotbalovém chuligánství, který bude platit od ledna. A legislativu by měla následně podpořit i technologie a la Anglie. Právě tam je kamerový systém tak dokonalý, že odhalí každého pachatele. Monitorovací systém, jenž by měl být od července ze zákona na každém prvoligovém stadionu, už funguje třeba na nově postaveném stadionu pražské Slavie.

"Díky němu u nás termín beztrestný dav neexistuje," pochvaluje si mluvčí klubu Ondřej Zlámal.

Aby nedošlo k mýlce, násilí na stadionech není určitě výhradně českou specialitou. Jsou země, které jsou na tom hůř, což platí i o některých fotbalově vyspělých zemích.

Konkrétně o Itálii, kde péči o bezpečí na mnohdy rozpadajících se stadionech zanedbali, což se jim nyní vrací, čas od času i v podobě mrtvých. "Proč vůbec v Itálii ještě lidé chodí na fotbal?" ptal se dokonce nedávno francouzský deník Le Figaro.

"Nechci čekat na prvního mrtvého v Česku," říká ředitel domácí ligy Ivo Lubas při zdůvodnění opatření ve prospěch bezpečí.

Část problému však zřejmě spočívá i v mentalitě panující okolo fotbalu. Autor tohoto textu byl přítomen na stadionu v německém Frankfurtu, když tam přerušili zápas a poslali hráče z hřiště kvůli jediné světlici z kotle fanoušků. "Jsou tady citliví na sebemenší výstřelky, proto je tady takový klid," líčil dnes už bývalý český reprezentant Jan Koller, který ve Frankfurtu tenkrát hrál za Norimberk.

Přerušit utkání kvůli jediné světlici? Řečeno se sarkasmem: kdyby se totéž mělo dít v Česku, snad aby se raději ani žádný zápas nezačínal hrát...