Zvláštní epidemie uchvátila Čínu: záhadná onemocnění nutí muže v nejlidnatější zemi světa zůstávat doma. A někteří se do práce nevrátí - jako tři fanoušci, kteří zkolabovali u televize. Příčina smrti? Spánková deprivace. Přeloženo: neustálé sledování mistrovství světa, které v Číně kvůli jedenáctihodinovému časovému posunu skalním fanouškům zcela obrací biorytmus.
Čína a Indie, ale také Indonésie, Pákistán a Bangladéš jsou země, kde žije přes tři miliardy lidí, z toho stamiliony fanoušků fotbalu. Tamní národní týmy jsou na nízké úrovni, o to větší vášeň však umí fotbal vyvolat u obyvatel.
„65 procent Indů se o mistrovství světa doslechlo,“ uvedla výzkumná agentura Ipsos. Premiér Módí by rád všem účastnickým zemím doručil speciální vydání 32 poštovních známek, jež jim mají připomenout jejich věrné indické fanoušky.
Mundial podle počtu obyvatelZ deseti nejlidnatějších zemí planety na MS pět hraje a pět chybí Kdo na MS v Brazílii hraje: 3. USA (cca 318 milionů obyvatel) 5. Brazílie (203) 7. Nigérie (174) 9. Rusko (144) 10. Japonsko (127) Celkem: 966 milionů lidí Kdo na MS v Brazílii nehraje: 1. Čína (1,365 miliardy) 2. Indie (1,246 miliardy) 4. Indonésie (247) 6. Pákistán (188) 8. Bangladéš (157) Celkem: 3,203 miliardy lidí |
Fotbal je jako globální fenomén úspěšný i zde, v „kriketovém pásmu“. Tradiční britský sport, který si lidé v bývalých koloniích zamilovali, v Indii i v sousedním Pákistánu a Bangladéši soupeří s míčem.
„Věci se mění. Pravidelné přenosy z nejlepších evropských lig způsobily, že nyní mají děti radši fotbal než kriket,“ uvedl Adeel Rizko z fotbalového klubu z pákistánské megalopole Karáčí.
Pákistán je proslulý hlavně výrobou míčů, v tamních levných manufakturách vznikly i všechny balony Brazuca pro letošní turnaj. Právě hostitelské Brazílii se tady prý fandí nejvíc.
A podobné preference sdílí i chudá Bangladéš. „Stal se z nás národ Argentinců a Brazilců,“ řekl Mustafizur Rahman, politik z okrsku Jessore: „Nevadí mi, že lidé nosí dresy, ale aby na každé střeše vlály vlajky cizích zemí? Není to už příliš?“
Jihoameričany si tam zamilovali v roce 1982, při prvním světovém šampionátu, jejž přenášela televize. Při posledním MS dokonce vypukly v Bangladéši nepokoje, když neustále výpadky proudu lidem zamezovaly sledovat turnaj...
Indie, Pákistán ani Bangladéš si na přehlídce světového fotbalu nikdy nezahrály, historicky prvním účastníkem za celou Asii byla ještě pod hlavičkou Holandské východní Indie v roce 1938 tehdejší Indonésie.
Kdeže ty časy jsou!
Čtvrtmiliardový probouzející se gigant ve fotbale živoří, končívá v předkvalifikacích. „Snad dostaneme kuráž, abychom jednoho dne postoupili na šampionát,“ řekl prezident Yudhoyono, když do Jakarty v rámci celosvětového turné zavítala trofej pro fotbalové mistry.
V Indonésii strhává davy spíš Premier League, extrémně populární i v Malajsii, Singapuru či Vietnamu. Země jihovýchodní Asie si nedávno na srazu organizace ASEAN vytyčily cíl, že by některá z nich měla zkusit kandidovat na MS 2034. Okolo rovníku se nachází žhavé fotbalové pásmo, leč kvalita chybí.
To v Číně smutní, že ač hegemon Východu expanduje v mnoha sportech, fotbalu se nedaří (mužskému, ženy hrají slušně). Magazín Time vypočítává důvody: neexistuje tu pořádná tradice mládežnických lig a čínské děti se ve volnu učí, aby obstály v drsné konkurenci; na sport nemají čas.
Pak nezbývá než si vybrat falešnou nemocenskou - a fandit jiným.
