Sudí nastavil tři minuty, které téměř uplynuly. Angličané měli poslední akci, na jejímž konci se míč vlnil v síti za brankářem Martinem Jedličkou. Čeští fotbalisté už neměli čas na reakci.
„Byl to dobrý centr po zemi na přední tyč. Byl tam chumel hráčů, ale měl jsem docela nízko těžiště, takže jsem balon viděl,“ popisoval rozhodující moment zápasu brankář Martin Jedlička.
Střídající Lukas Nmecha ale českou jedničku po přihrávce dalšího náhradníka Marcuse Edwardse překvapil: „Nečekal jsem, že to zahraje takhle patou na zadní. Měl jsem k tomu daleko,“ hlesl zklamaně Jedlička.
Svěřenci kouče Suchopárka se s mistrovstvím Evropy loučí se ctí. Předvedli dobrý, bojovný výkon. Se soupeřem, v jehož sestavě nechyběli odchovanci anglických velkoklubů, sehráli vyrovnanou partii.
„Ukázalo se, že dokážeme hrát proti frajerům, kteří hrajou i Premier League a nezaostávali jsme. V některých pasážích jsme byli jasně lepší,“ řekl Jedlička. „Velmi náročný soupeř, ale myslím, že jsme si s tím dokázali poradit. Byli jsme vyrovnaným soupeřem,“ doplnil ho záložník Michal Sadílek.
On a jeho spoluhráči mohli semifinále i rozhodnout. V poslední čtvrthodině se dostali do šancí, velkou měl v 87. minutě Alex Král, jenomže po standardce na anglického brankáře nadvakrát nevyzrál. Aaron Ramsdale stopera napřed vychytal a druhý pokus už šel mimo tři tyče.
Další příležitosti nevyužil kapitán Ondřej Šašinka. Nejprve v 55. minutě hlavičkoval vedle, pak skvěle zasáhl Ramsdale. „Těžko se mi hledají slova, fakt jsme byli hrozně blízko a je to hrozná smůla,“ konstatoval Sadílek, středopolař patřící nizozemskému PSV Eindhoven. „Hrozná škoda,“ přitakal Jedlička.
I přes ohromný smutek byla z českých hráčů cítit hrdost. Přeci jen dosáhli na největší úspěch od roku 2011, kdy tým pod trenérem Jaroslavem Hřebíkem vybojoval stříbro.
„Jsme na sebe strašně pyšní. Je to přelom do dospělého fotbalu a tyhle zkušenosti ze šampionátu nám jenom pomůžou. Doufám, že se z toho oklepeme a do budoucna ještě nějaký úspěch uděláme,“ dodal Jedlička.