Třiatřicetiletý Portugalec byl zejména v prvním poločase nejaktivnější ze všech hráčů na hřišti. Nastoupil na pravém kraji zálohy, ale že by zůstal „přibitý“ u lajny? Kdeže. Tu si říkal o přihrávku pod hrotem, jindy zase z pozice zataženého tvůrce hry rozjížděl kombinace Slavie. Po chvíli si prohodil pozici s Jaromírem Zmrhalem a hrál pro změnu vlevo.
„Obě strany jsou pro mě ok,“ vyprávěl po utkání. Ale přeci jen, vybral by si, kdyby mohl? „Snažím se hlavně pomoci týmu. O tom, kde budu nastupovat, rozhodne trenér,“ ujišťoval. „Cítím se dobře vlevo i vpravo.“
Proti Nice ukázal, jak bude Slavii prospěšný. Zdobí ho skvělý první dotyk s míčem a má výtečný přehled. Na pravé straně mu svědčila spolupráce s Michalem Frydrychem, který často vyrážel podporovat ofenzivu. Právě blonďatému bekovi nachystal Danny za stavu 0:1 tutovku, k vyrovnání chyběly milimetry.
Nadějnou pozici měl po Dannyho nadýchaném obloučku také Milan Škoda, jehož hlavičku vytáhl gólman soupeře. Slávisté nehráli v úvodním dějství špatně, ale koncovka vázla.
Zato po změně stran domácí rozjeli uragán. Během tří minut Škoda otočil skóre, dvěma brankami ho doplnil střídající Mick van Buren.
Slavia - Nice 4:1.
Kdekoho vysoké skóre překvapilo. Dannyho nikoliv. „Znám své spoluhráče, můj tým. Vysoko vítězit můžeme v mnoha zápasech. Už v prvním poločase jsme měli hodně šancí, ale neproměnili jsme je. Ve druhém už jsme góly dávali,“ říkal novinářům.
Všechny okolo chválil, u hodnocení sebe samotného ale zůstává nohama na zemi. „Byl to můj třetí zápas a cítím se pořád lépe a lépe. Vím ale, že můžu hrát ještě lépe. Znám své schopnosti. Musím víc potrénovat, soustředit se a poté budu ještě lepší.“
