Sigmáci sice nelezou po stromech, ale předčasně do sprchy. Hubník, Radakovič, Rajnoch, Hála, Plšek a naposledy kapitán Buchta, ti všichni už oslabili mančaft bojující o záchranu první ligy červenou kartou. Více či méně zbytečnou.
V posledním případě zcela zbytečnou: zkušený Miloš Buchta v nastaveném čase hlavou udeřil libereckého Pulkraba, který jej předtím fauloval. Hloupá msta. A vedení Sigmy už bouchlo do stolu. Podle informací MF DNES rozdalo Buchtovi a také obránci Martinu Hálovi (za žlutou kartu za řeči) na olomoucké poměry pořádně mastné pokuty.
U Buchty se bude navíc násobit počtem zápasů, které kvůli trestu vynechá. V kritický moment. Olomouci šest kol před koncem ročníku chybí na čtrnácté místo zaručující záchranu čtyři body, Buchta patřil k jejím největším oporám, lídrům. A profesionálům. Takový exces k jeho naturelu moc nejde.
Brankář Olomouce Miloš Buchta za napadení Matěje Pulkraba z Liberce tvrdě pyká.
„Takhle nemůže oslabit mužstvo, ještě jsme měli pár minutek do konce. Byl to od něj neomluvitelný zkrat. Stát se to může, ale každý za to musí nést odpovědnost,“ čertil se trenér Olomouce Václav Jílek.
Do branky v sobotu proti Slavii postaví mladíka Reichla. „Gólmanskou dvojici máme silnou, spíš jde o to, že jsme přišli o lídra, kapitána. O to víc mě to mrzí. Doteď byl profesionál každým coulem, jeho reakce mě překvapila.“ Buchta, který dvacet minut před vyloučením utrpěl podle lékařů lehčí otřes mozku po střetu s Luckassenem, se teď kaje. „Byl to blikanec, moc mě to mrzí.“
Falta v brance spíš fandilK bráně to měl nejblíže, proto fotbalovému obránci Olomouce Šimonu Faltovi spoluhráči předali červený brankářský dres. Jenže bez čísla. „A s tím jsem nemohl hrát, ale sedmnáctka nebyla v zápise, tak mi ji nalepili.“ Mezi tyče si 22letý křídelní univerzál stoupl na poslední minuty zápasu v Liberci, když se gólman Buchta nechal hloupě vyloučit a střídat už Sigma nemohla. Nervózní nebyl. „O to nešlo, já spíš fandil klukům, aby dali gól. Pak bych se třepal, jestli jim to ještě nepokazím. Bohužel se nám nepodařilo srovnat, takže je to jedno,“ litoval porážky 1:2. Zasahovat nemusel, stáhl jen dva centry. „Moc jsem toho naštěstí neměl. Zaplaťpánbůh za to.“ Pro Faltu to byl bizarní závěr nepodařeného utkání, v němž mu Liberečtí v čele s Bartlem na kraji utíkali, jako by si na oběd dal kačenu s pěti knedlíky. Přitom patří k rychlým hráčům, jenže na post beka si stále zvyká a špatné poziční hry soupeř využil k únikům. Krátký záskok za brankáře zvládl lépe. Podobně jako naposledy olomoucký obránce Kotůlek v roce 1998 také neinkasoval. Jenže to ho moc netěší. Předposlední Sigma ztrácí na čtrnácté místo čtyři body. „Ještě nějaké zápasy zbývají, může se rozhodovat v posledním kole,“ doufá Falta, jenž ze sestavy vytlačil trápícího se kapitána Vepřeka. „Musíme teď dát vše do každého zápasu, když se zvládnou, můžeme spoléhat na to, že někdo klopýtne a přeskočíme ho,“ věří. |
I sportovní manažer klubu Ladislav Minář přiznal: „Je to zklamání.“ A zkraty tentokrát už tvrdě trestal, vždyť více červených v lize nenasbíral žádný tým. „Jsou to interní věci, ale řešili jsme to dost důrazně. Máme moc červených i žlutých karet. Právě proto jsme byli po tomhle utkání hodně přísní, protože je potřeba, aby byla individuální disciplína,“ je se Švejkem zajedno.
Situace Sigmy zůstává kritická. Nedaří se jí zvládnout dva zápasy po sobě a dohnat ztrátu. Doma proti sešívaným musí zabrat i bez svého lídra. „Pro nás je rozhodující každé utkání,“ povzdechne si Jílek pragmaticky. „Odskok na záchranu je větší, ale je tam stále víc mančaftů a tabulka se zápas od zápasu dokáže dost proměnit.“
V Liberci jeho tým sahal po bodu, za stavu 1:1 dokonce křídelní útočník Navrátil táhl brejk tři proti jednomu, jenže špatnou finální přihrávkou akci pokazil a následoval trest. „Takové situace musíme na této úrovni zvládnout, ale my naopak inkasovali,“ kroutil Jílek hlavou.
„Chtěli jsme aspoň bod, ten nemáme. Pokud by se nám ale povedlo porazit Slavii, pořád máme reálnou šanci se zachránit, nicméně porce zápasů je tenčí a už nebude moc příležitostí, jak se vrátit na úspěšnou cestu, abychom se z toho dostali ven.“
Cesta bez disciplíny vede leda na stromy druholigového pralesa.
