Blížil se konec prvního poločasu, když se otrokovický záložník Robin Elšík snažil udržet míč na hrací ploše. Povedlo se mu to. Jenže po krkolomném kopu se 21letý fotbalista v pádu hlavou udeřil o zábradlí a zůstal ležet za brankovou čárou.
„Nikdo jsme si toho v první chvíli nevšimli, jen hlavní rozhodčí volal k domácí střídačce na ošetření,“ popisuje kapitán Blanska Lukáš Koláček.
V ten moment se v nedělním duelu nebojovalo o tři body do tabulky MSFL, ale o holý život. Ačkoli Koláček nebyl první, kdo přiběhl ke zraněnému fotbalistovi, byl jedním z prvních hráčů, jenž pochopil vážnost celé situace. A ihned zaklekl k bezvládně ležícímu protivníkovi.
„Když jsem to viděl, bylo mi hned jasné, že mu musíme co nejdříve otevřít ústa, vytáhnout mu zapadlý jazyk a dát ho do stabilizované polohy,“ líčí 32letý obránce, jenž se společně s otrokovickým trenérem Markem Sedlákem stal velitelem záchranné akce.
„Něco podobného jsem během hráčské kariéry už zažil. Dva chlapi se srazili hlavami, jeden byl v bezvědomí se zapadlým jazykem. Pamatuji se, že jsme mu nemohli otevřít čelist, použili jsme tehdy rohový praporek,“ blesklo hlavou Sedlákovi.
I teď byla situace vážná. Raněný záložník se začal třást, po nárazu do zábradlí mu z tržné rány na hlavě tekla krev a zapadlý jazyk nešel vytáhnout. „Páčili jsme to a rvali, navíc nebyl při vědomí,“ sděluje blanenský kapitán. „Byla to otázka vteřin, kdy jsme bojovali o život. Čím déle by byl bez dechu, tím mohly být následky fatálnější.“
„Nejhorší zážitek z fotbalu“
I díky včasnému zásahu se zabránilo většímu neštěstí. A když Elšíka na nosítkách odnášeli k přivolané sanitce, už ho vyprovázel potlesk diváků. „Diagnóza byla těžký otřes mozku. Byl to můj nejhorší zážitek z fotbalu,“ přiznává Elšík, jenž pod dohledem lékařů strávil noc v nemocnici.
Sám si z nešťastného momentu příliš nepamatuje. „Vracel jsem míč zpátky do hřiště a asi mi podjely nohy a bouchl jsem se do zábradlí,“ řekl zlínský odchovanec. „Pak byla tma. Prý jsem byl dvě minuty mimo.“
Třetiligový mač nakonec vyhrála domácí Viktorie 1:0, čímž nováčkovi z Blanska uštědřila pátou soutěžní porážku v řadě. Kapitán hostů k tomu měl ještě další starost. „Od domácího vedoucího jsem si vzal číslo na Robina a napsal mu nejen svým jménem, ale za celý klub FK Blansko brzké uzdravení a rychlý návrat na trávník.“
A v úterý pípla Koláčkovi zpráva s odpovědí: Jsem v pořádku doma. Díky za záchranu. „A až pojedeme příště do Blanska, vezmu mu i tekuté poděkování,“ plánuje Elšík, který musí do konce týdne dodržovat klidový režim. „Od lékařů mám úplný zákaz vycházek. Za dva tři týdny bych do toho mohl vletět.“
V Otrokovicích zase řeší, jak se železným zábradlím, které je hned za lajnami, naložit. „Každé hřiště musí být ohrazené. Zábradlí normy splňuje, i když na spodní hranici,“ krčí rameny kouč Sedlák. „Kdyby se hřiště na každé straně zmenšilo o metr, bylo by to bezpečnější. Ale jako všechno je to otázka financí.“
