Když fotbalisté Inter Milán dohráli víkendový zápas na hřišti Sassuola, pokusili se navztekané fanoušky uchlácholit alespoň darovanými dresy, jenže jakmile je hodili do kotle, dresy letěly zpátky.
Vzkaz z hlediště zněl jasně: „Už se konečně probuďte! Naše trpělivost vyprchala.“
Ještě to není pět let, když Inter Milán slavně vyhrál Ligu mistrů, ovšem od té doby uvadá. Mění trenéry i hráče. Současná sezona je spíš fotbalovou tryznou. Legendární obránce Javier Zanetti, který přestoupil do role viceprezidenta, marně žádá o shovívavost: „Inter je velká rodina, musíme držet pohromadě. Naše budoucnost bude zase zářivá. Jen teď buďme trpělíví.“
Konejšivá Zanettiho slova nepomáhají, protože fanoušci vidí především bídu na hřišti, která ne a ne skončit. Proslulý stadion San Siro se stává místem smutku a našvání, návštěvy výrazně klesají. Oba milánské velkokluby, které se o arénu střídají, se těžce trápí: AC Milán je osmý, Inter třináctý.
Porážka Interu s podceňovaným Sassuolem a následný konflikt hráčů s fanoušky do černého scénáře zapadá. „V současnosti nám nic nepřeje. Bohužel v Itálii se počítají jenom výsledky, takže pokud nevítězíte, je všechno negativní. Mužstvo je kvůli špatným výsledkům příliš křehké,“ říká trenér Roberto Mancini.
Je zvláštní, že Mancini mluví o křehkosti mužstva, které je nabité reprezentanty. Však se stačí podívat na základní sestavu v posledním kole. Podle jmen je vysoce nadprůměrná: Handanovič - Donkor, Ranocchia, Vidič, Dodo - Medel, Guarín - Shaqiri, Kovačič, Palacio - Podolski.
Laik by řekl, že takový tým musí bojovat o Ligu mistrů, jenže realita je taková, že Inter má blíž k sestupu než do evropských pohárů. Pod prezidentem Erickem Thohirem, což je bohatý indonéský byznysmen, marně zastavuje pád.
„Když se objeví první problémy, mužstvo hned trpí. Teď hlavně potřebujeme podržet od fanoušků,“ zdůraznil Mancini.
Jenže fanoušci - zdá se - ztrácejí zájem. Inter vyhrál jediné z posledních pěti ligových kol.
