Dva prominentní kluby, které bojují s problematickou současností, předvedly, že fotbalový Milán žije!
Na San Siro přišlo téměř osmdesát tisíc fanoušků, kteří nadchli oslnivou choreografií. Ze začátku bylo složité sledovat dění na hřiště, protože na vášnivých tribunách se tvořily působivé barevné obrazce.
Trenér Mancini, který naposledy pracoval v Galatasaray Istanbul, tušil, že ho příznivci Interu přivítají velkolepě. Vždyť už tu jednou byl a od července 2004 do května 2008 zvládl 226 ligových zápasů s bravurní úspěšností, která se blížila dvaašedesáti procentům. Třikrát vyhrál titul, dvakrát ovládl Italský pohár.
„Ale tohle je úplně jiná doba, složitější. Čeká nás hodně práce,“ upozornil po nedělním šlágru, ve kterém Inter zachránil remízu 1:1.
Mimochodem, výsledek 1:1 je v milánském derby nejčastějším ze všech, skončilo tak už šestadvacet zápasů.
Tentokrát nerozhodný výsledek trefil nigérijský záložník Joel Obi, který v 61. minutě pálil levačkou k tyči a hned začal metat kozelce. Kouč Mancini, který během reprezentační přestávky vystřídal Waltera Mazzarriho, v tu chvíli neukázal téměř žádné emoce, protože hned přemítal, jak zápas vyhrát.
Inter by potřeboval sérii vítězství, aby poskočil z šedivého průměru ke špičce. Těžko se dá sice očekávat, že by pod Mancinim okamžitě útočil na první Juventus nebo druhý AS Řím, ale současné deváté místo není hodné slavného jména.
„Nečekám, že všechno půjde snadno. Za pochodu měním systém, který se tu používal osmnáct měsíců, proto očekávám problémy. Rozhodně jsem si nemyslel, že revoluci zvládnu za pět dní,“ řekl Mancini, který vyžaduje jiné rozestavení než předchůdce Mazzarri.
Inter Milán se vrací ze systému tří obránců na klasické schéma se čtyřmi: „Jsem šťastný, že hned v prvním zápase mužstvo ukázalo svou chuť. Všichni hráli dobře.“ Teď ještě, aby Inter začal také vítězit. Ve dvanácti kolech to zatím zvládl jen čtyřikrát.
