„Jsem sparťan a všichni to o mně vědí. Vždycky chci nad Slavií vyhrát,“ prohlásil spokojený Bednář.
Plán splnil a Příbram se posunula na páté místo, které za určitých okolností může znamenat postup do kvalifikace Evropské ligy.
Cítil jste proti Slavii velkou motivaci?
Myslím, že na začátku jsem byl trochu přemotivovaný. V první půli jsem úplně zbytečně po odpískání nakopnul balon do hráče.
Celý zápas jste byl terčem slávistického kotle. Vnímal jste to?
Samozřejmě. Na Bohemce jsem to měl podobné. Všichni vědí, že jsem sparťan a asi nikdy už to nebude jiné. Ale popral jsem se s tím takhle dvěma góly. Líp to asi nešlo.
Přitom jste na gól čekal pět kol.
Ten půst byl hrozný. Když šel Martin Fillo na operaci, dělali jsme si srandu, že nemůžeme dát žádný gól, protože jsme úplně zoufalí. Minulý týden jsem měl trochu svalové problémy, takže jsem rád, že jsem se dal dohromady.
Jak se to přihodí, že jste v poslední minutě po nákopu s Jiřím Marešem skoro sami za slávistickou obranou?
Bylo to dost rychlé, ale přesně tak to má být. Balon šel za obranu a Jiří Mareš to dával z první. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby přihrával až z druhého doteku.
Z tribuny se zdálo, že jste střelu netrefil ideálně. Váš pohled?
Máte pravdu, nesedlo mi to. S obráncem Jiřím Bílkem jsme do toho kopli současně. Abych byl upřímný, vůbec nevím, čím jsem ten gól dal. Ale míč skončil v bráně a víc není důležité.
Vrátili jste se na páté místo. Řešíte boj o evropské poháry?
Je to super, ale jdeme do toho s pokorou, válčíme zápas od zápasu. Když děláme přípravy a hodnocení, nemáme vůbec žádné plány dopředu. A kde se umístíme na konci? To teprve uvidíme.