To ale bude ještě chvíli trvat: pravý obránce se dává dohromady po operaci křížového vazu v pravém koleně. Chyběl už celé jaro a chybět bude i celý podzim.
„Pro podzim s Radimem nepočítám. To zranění má podruhé, na rekonvalescenci potřebuje víc času než poprvé,“ řekl trenér Miroslav Koubek. „Není kam pospíchat, to by byla hrubá chyba. Radim na sobě pracuje perfektně, ale vidím to až na zimní přípravu.“
Z plzeňského soustředění |
Podobně to vnímá i Řezník. „Někdy se fyzioterapeuta Michala Rukavičky, který se o mě skvěle stará, zeptám, kdy to s návratem zhruba vidí. Největší riziko je mezi šestým a osmým měsícem. Třeba to půjde dobře a v listopadu si kopnu. Nějaký měsíc už mě ale nezabije. Nechci nic rvát přes koleno,“ usměje se 26letý obránce.
Řezník se zranil v půlce února na soustředění ve Španělsku. U lajny odkopl míč, když došlápl, věděl, že je zle. Koleno ho zastavilo chvíli před startem jarní části ligy a v době, kdy se rozehrál do parádní formy a dostal i reprezentační pozvánku. Přesto působí hodně pozitivně.
„Je to všechno o hlavě, člověk musí být psychicky silný a myslet pozitivně,“ říká. „Mám štěstí, že mi všichni kluci pomáhají, chodím za nimi každý den do kabiny. Ale taky si mě samozřejmě dobírají. Takové ty klasické připomínky, jako že jsem teď do Rakouska přijel na dovolenou místo na soustředění, ale beru to. Kdo si něčím podobným neprošel, neuvědomuje si, že je to úplně o něčem jiném než být na hřišti.“
Řezníkův rehabilitační program je rozložený do celého dne. K lepšímu průběhu mu pomáhají i zkušenosti z minulosti: stejnou operaci podstoupil už v 19 letech.
„Tehdy jsem byl ještě mladý a chtěl jsem co nejdřív zpátky. Teď se na to koukám jinak. Hrát o měsíc dřív nebo později, to je mi jedno. Jsem pokornější a opatrnější,“ tvrdí Řezník, který se tři a půl měsíce po operaci cítí výborně.
„Koleno nenatéká, postupně přidávám zátěž. Pokud to vyjde, mohl bych ještě teď na soustředění v Rakousku začít vyklusávat. Ale dobře to vypadalo už před operací. Po týdnu mi opadl otok a já dělal prakticky všechno. Akorát bez křížového vazu. Až se trenér Koubek smál, jestli na operaci vůbec půjdu. Pokud bych byl hokejista, asi bych na zákrok nešel, hokej se s tím dá hrát. Fotbal bohužel ne.“
Při absenci Řezníka obsadil pravý kraj obrany František Rajtoral a zůstat by to tak mělo i nadále. Velký konkurent se mu vrátí za pár měsíců. „Ale formu člověk nezíská po jednom poločasu,“ upozorňuje Řezník. „Stačí, když stojíte tři týdny, je to hned znát. Já nebudu hrát minimálně půl roku.“
I tak prožívá naplno vše, co se kolem Plzně děje. S týmem oslavil titul, netrpělivě vyhlíží los předkola Ligy mistrů, i když by milionářskou soutěž v případě postupu sledoval pouze z tribuny.
„Sliboval jsem, že budu ten největší fanoušek. Chodil jsem na každý zápas, na každou přípravu před utkáním. V kabině jsem byl pořád,“ říká Řezník. „Na tribuně je to strašné. Pamatuji se na jaře, jak jsme mohli pár kol před koncem v Teplicích skoro slavit titul, jenže za dvě kola zbyly z velkého náskoku jen tři body. To jsem trpěl jako zvíře.“
A trpět musí dál. Ještě pár měsíců...