S jakými pocity jste šel do zápasu po takové době?
Byl jsem natěšený. Už půl roku jsem připravený hrát, ale ostrý zápas přišel až teď. Možná to bylo malinko těžší, protože žádný trénink vám zápas nenahradí. Myslím, že na konci bylo vidět, že mi ta herní praxe chybí.
Nebyl jste už nervózní z toho, jak dlouho jste nedostával šanci?
Pro hráče určitě není příjemné, když nehraje. Hodně mi pomohlo, že jsem v minulé sezoně chodil hrát třetí ligu za Domažlice. Na svoji šanci jsem si musel počkat. Teď jsem ji dostal. Uvidíme, co bude dál.
Trenér Pivarník řekl, že od vás čekal větší podporu ofenzivy. Jak jste viděl svůj výkon?
Mohl jsem se víc hrnout dopředu, určitě je co zlepšovat. Ono se ale obecně hrálo víc po levé straně. Chyběla mi tam překvapivá přihrávka na Milana Petrželu, abych i já mohl podniknout nějaký náběh. Nejen já, ale každý jsme tomu mohli dát více a tím strhnout vítězství na naši stranu.
Čím si vysvětlujete tu herní nepohodu Plzně?
Přišel nový trenér, snažíme se hrát podle jeho představ. Je to trochu něco jiného, než jsme byli zvyklí. I proto to zatím ještě není optimální. Balon sice držíme, ale nedostáváme se tolik do šancí jako dřív. Je tam málo centrů, chybí víc individuálních akcí nebo nějaká vydařená standardka. Tentokrát jsme jich měli dost, ale žádnou jsme nevyužili.
Trenér požaduje i po obraně, aby hrála ve vyšším postavení. Jak si na to zvykáte?
Trenér chce, abychom hned dostupovali útočníky a získali dřív balon. Musíme si na to zvyknout, vypilovat to, abychom byli čím dál tím lepší. Je to nová věc.
Ve druhé půli jste hráli zase na tři beky. Může to být cesta?
Poprvé jsme to zkusili v Jihlavě, ani se tomu nějak speciálně nevěnujeme na tréninku. Je to spíš alternativa pro určité fáze, když chceme zápas zvrátit.
