I sám 35letý hráč, jenž je nyní nejstarším mužem v kádru, přiznává: „Ani se mnou zatím nikdo nemluvil, naposledy plus minus v dubnu. Uvidí se tedy až v přípravě.“
A to není nijak komfortní situace. O tom hovoří i sám zkušený fotbalista: „Hlavně v případě, že bych tady skončil, tak bych musel ze dne na den hledat nové angažmá. Buď se připojit k nějakému týmu, který už trénuje, nebo jít do nižší soutěže, kde teprve začnou. Není to úplně optimální, ale co se dá dělat.“
Během dovolené - ještě než začala letní příprava s prvoligovou Vysočinou - se mu kluby z nižší soutěže ozývaly. „Byly to týmy z divize a níže, pro mě je ale prioritou, abych ještě pokračoval na té nejvyšší úrovni,“ řekl.
Zároveň rozumně připojuje: „Samozřejmě jsem soudný a nečekám, že by po mně ještě sáhl nějaký prvoligový klub, to si nemyslím. Ale vrcholový fotbal, klidně i ve druhé lize, bych chtěl hrát.“
V zájmu hráče s více než 230 ligovými starty je zůstat na Vysočině. „Jednoznačně chci pokračovat v Jihlavě,“ přitakává. „Jsem tady čtyři roky, takže to prostředí znám. Navíc, jak jsem několikrát zmínil, liga je pro mě prvořadá. V pětatřiceti letech bych tedy určitě upřednostnil Jihlavu,“ pokračuje v komentáři.
Nejstaršího hráče týmu na jaře trápilo zranění, teď už je ale podle svých slov zdravotně fit. O svých trablech vykládá: „Někdy na konci ledna jsem se zranil, až po třech týdnech se zjistilo, že mám zánártní kůstku zlomenou. Pak jsem se tedy léčil. A do hry se vrátil v dubnu.“
Nyní jej čeká boj o místo. Například i s Lukášem Zoubelem, který posílil ligový celek z Brna. Marek očekává: „Myslím si, že klub ještě čeká, jestli budou další příchody či odchody, a na základě toho se rozhodne.“
