"Mám nějaký problém s přitahovačem stehenního svalu od zápasu se Slavií. V noci mě noha začala bolet, v určitých chvílích cítím, jako by se mi do stehna zapíchl nůž," popisuje Došek své potíže.
Od minulého pondělí netrénuje, jen podstupuje rehabilitace, laserová ošetření a prohlídky u lékařských specialistů. "Měl jsem naordinovaný klid, nic jsem nedělal, což je při tomto zranění nejdůležitější. Při určitých pohybech jsem cítil silnou bolest," vypráví dvoumetrový hráč.
Podle kouče Miroslava Soukupa přitom není Došek žádným bolestínkem. "Naopak je to neuvěřitelně bojovný kluk. Vždyť po zápase se Slavií mu doktoři šili roztržené lýtko a on si ani neřekl o střídání," upozorňuje Soukup.
Do Teplic už ale Došek vůbec neodcestoval, dění na hřišti sledoval z brněnského domova pomocí internetového přenosu. "Škoda, že zranění vyšlo tak blbě. Rok a půl jsem tam byl, moc jsem chtěl proti Teplicím hrát. Ale kdybych nastoupil, jen by se noha zhoršila a platný bych moc nebyl," tuší.
Slovácko odehrálo proti trápícím se Teplicím vydařený zápas, hosté svého soupeře často přehrávali a diváci nespokojeně pískali. Soukupův tým však akce zakončoval střelou jen zcela výjimečně. Právě v tom Došek fatálně chyběl. "Jsem od toho, abych góly dával a připravoval je. Ale nedovolím si tvrdit, že by se mnou zápas vypadal jinak. Kluci hráli dobře," chválil.
Závěr utkání znehodnotily dvě sporné penalty. Nejprve slovácký Volešák srovnal po pravděpodobné ruce Rosy, pak vrátil tři body domácímu týmu svou druhou brankou v zápase Mahmutovič po odpískaném zákroku Kubáně na Vondráška.
"Viděl jsem situace jen v televizi. Beru to tak, že rozhodčí pískl, takže penalty byly. Mluvil jsem s Honzou Trousilem (obránce Slovácka), který říkal totéž. Ale je škoda, že kluci remízu neudrželi. Bod by byl moc dobrý," uznává Došek.
Slovácko si prohrou pohoršilo ve vyrovnaném středu tabulky na 11. místo. Po týdenní reprezentační přestávce jej čeká domácí zápas proti druhému Liberci, kde Došek v minulosti také rok a půl působil.
"Mám skoro dva týdny, to už by snad mohlo vyjít," věří se třemi góly nejlepší střelec týmu. "Teď asi začnu posilovat zdravou nohu, postupně bych chtěl zkusit zatěžovat i tu zraněnou. Nejdřív běhat rovně, jezdit na kole. Budu se řídit pokyny doktorů."
Jediným pozitivem současného zranění je, že má Došek víc času věnovat se rodině. Radost má manželka, šestiletý syn i tříletá dcera. "Jenže kluk si chce kopat, což nejde, takže mu balony jenom nahazuju. Malá si hraje s panenkama, to zvládám líp," směje se Libor Došek.
