V rámci českého fotbalu jde o mimořádný transfer. Už jenom tím, že se o Sýkoru přetahovaly tři nejlepší a nejbohatší kluby ligy. Však se taky částka za přestup včetně možných budoucích provizí vyšplhala na zhruba pětadvacet milionů korun.
„Vysoká přestupní částka se mnou nic nedělá. Nejsem typ, který by si řekl, že stojí tolik milionů, tak si bude hrát na hvězdu. Řešil jsem jen to, abych si vybral správně,“ říká Sýkora, který uplynulé dny trávil se Slavií na soustředění v Číně. Dnes časně ráno přistálo mužstvo zpátky v Praze.
Mimochodem, nejde o nejdražší přestup zimy. Ještě o pár milionů víc zaplatila Sparta za rumunského levého obránce Bogdana Vatajelua z klubu Craiova.
Jak slávisté trénovali v Číně:
Zpočátku to vypadalo, že se z Liberce vrátíte do Plzně.
Plzeň mě chtěla už v létě, takže zájem měla dlouhodobý. Měl jsem ji v hlavě. Ale pak jsem o tom přemýšlel a došlo mi, že se do Plzně chci vrátit spíš proto, že jsem tam doma a mám tam známé. Ne proto, že by to pro mě bylo nejlepší z fotbalového hlediska.
A Sparta, kde už jste také působil?
Byl jsem tam tři roky, ale za áčko jsem neodehrál vůbec nic. Byl jsem v béčku a také jsem tam prodělal hodně zranění. Neměl jsem chuť se tam vracet.
Proto jste řekl, že byste do Sparty nešel, i kdyby uplatnila předkupní právo?
Netáhlo mě to tam srdcem. Nebyl jsem přesvědčený, že by to byl správný krok. Sparta mi dala hodně, ale necítil jsem, že bych tam měl jít. Ale samozřejmě jak Plzni, tak Spartě děkuju, že o mě měly zájem.
A tak jste se rozhodl pro Slavii. Proč?
Není to jedna věc. První z nich je profesionální jednání vedení, což mě hrozně zaujalo. Druhá věc byl pozitivní dojem, když jsem mluvil s trenérem Šilhavým. A zatřetí - Slavia je velký klub s bohatou tradicí a se skvělým zázemím a fanoušky. Kam jinam v Česku jít než do Slavie, když chcete něčeho dosáhnout?
Slavia má ambice, a tak přichází noví hráči. To se vám líbí?
To je další důvod, který mě do Slavie přitáhl. Slavia má obrovské ambice, stejně jako já. Chtěl jsem být u něčeho velkého. Je tady dobře našlápnuto a můžeme to dotáhnout hodně daleko, když nám to na jaře půjde a zůstaneme zdravě sebevědomí. A konkurence? Mám ji rád. Myslím, že ve Slavii jsou kvalitní hráči, což mě bude nutit se zlepšovat.
Liberec vám nechal při výběru volné ruce?
Jo, jo, Liberec to nechal na mně. V tomhle jsem to měl usnadněné.
Ve slávistickém dresu máte za sebou dva přípravné zápasy proti týmu Chaj-nan Boying Seamen ze třetí čínské ligy. První jste vyhráli 3:0, ve druhém remizovali 0:0. Jde už teď říct, jestli zapadnete?
Nejde, i když samozřejmě věřím, že zapadnu. Kluci i trenéři mi to ulehčují a já se tady cítím hrozně dobře. Myslím, že to bude fungovat. Doufám.
Jak fandili čínští fanoušci:
Přestupem vygradovala vaše životní sezona.
Už od minulé zimy, kdy jsem v Liberci začal hrát místo Lukáše Bartošáka na levé straně obrany, bych řekl, že jdu furt nahoru. Právě proto jsem odmala dřel. Doufám, že to není konečná.
Zkuste to vzít postupně. V létě jste s Libercem postoupil do Evropské ligy, což se moc nečekalo. Užil jste si to?
Já jsem si Evropskou ligu užil už rok předtím, i když tehdy jsem toho ještě moc nenahrál. Tentokrát to bylo umocněné, že jsem ve čtvrtém předkole dal hattrick a pak jsem si připsal nejrychlejší gól soutěže. Povedlo se fakt něco suprového, i když jsme nakonec nepostoupili ze skupiny. Bylo to pro mě jako sen.
Nejrychlejší gól soutěže, který jste dal v základní skupině Karabachu, pro vás něco znamená?
Největší individuální úspěch v kariéře. Časem mě asi někdo překoná, ale v čele žebříčku můžu být klidně do konce života. Zapsal jsem se do povědomí fanoušků po celém světě. To je super.
Ten čas si pamatujete přesně?
10,69 sekundy. To se nezapomíná.
To už je kvapík.
Hned po jejich rozehrávce jsem si řekl, že beru nohy na ramena a běžím. Najednou měl míč Milan Baroš, tak jsem běžel do volného prostoru. Zničehonic se ke mně odrazil míč a už to bylo jen o tom, abych to uklidil do brány.
Na podzim jste se také dostal do reprezentace.
Poprvé to bylo před zápasem s Larnakou, které jsem pak dal hattrick. Byl jsem na hotelovém pokoji a sledoval nominační tiskovou konferenci - když vtom trenér Jarolím řekl moje jméno. Splněný sen.
Neměl jste tušení, že v reprezentaci budete?
Kdepak, není to tak, že by vám trenér předem zavolal. Všichni mi hned začali psát, ale já jsem chtěl nechat průchod emocím až po zápase. Pak jsem dal tři góly, takže o to byl ten den ještě lepší.
A nakonec přestup. Od kdy jste tušil, že změníte dres?
Když se mě na podzim někdo zeptal, tak jsem odpovídal, že v sezoně nic řešit nebudu a počkám na zimní přestávku. Nebylo by to fér vůči lidem v Liberci. Ale když skončila podzimní sezona, tak mi bylo jasné, že potřebuju nový impuls. Krok dopředu. Jít výš. Jsem rád, že se to povedlo.
Slavia vás bude využívat nejvíc v záloze, ale nastoupit můžete i na kraji obrany. Udělejte v tom pořádek a řekněte, na jaké pozici se cítíte nejlíp?
To říct nejde, protože každý zápas je jiný. V Česku proti zataženějším soupeřům jsem hrál levého beka, protože jsem byl víc u míče. A v Evropské lize mi to zase vyhovovalo na podhrotu, protože tam člověk měl víc prostoru než v Česku, když soupeři tolik nebránili.
Skoro to vypadá, že kromě středního obránce byste zvládl všechno.
Já už vlastně všechno hrál. Na Marseille jsem nastoupil uprostřed zálohy. Na Fiorentině jsem hrál pravého beka, první sezonu v Brně na krajích zálohy... Co s mojí postavou asi nikdy nevyzkouším, je opravdu jen ten stoper.
V jakém hotelu bydleli slávisté:
