"Není dne, kdy bych si to nevyčítal a nelitoval. Udělal jsem chybu. Bohužel už to nevrátím a teď za to ponesu následky," říká bývalý reprezentant, který je jedním z obviněných hráčů v česko-slovenské sázkařské aféře.
Čtyřiatřicetiletý záložník poskytl rozsáhlý rozhovor sportovnímu webu Šport.sk. Učinil tak jako první obviněný. Ostatní - a to v Česku i na Slovensku - se médiím vyhýbají.
Sázkařská aféraPřipomeňte si fotbalovou kauzu |
Bývalý hráč Liberce a Mladé Boleslavi čelí obvinění, že za úplatu ovlivnil dva zápasy nejvyšší slovenské soutěže. Vinu přiznává, spolupracuje s policií i fotbalovou disciplinárkou a bojí se vězení.
"Na konci července jsem přestoupil do Dunajské Stredy a krátce nato mě kontaktovala jistá osoba. Dostal jsem týden na rozmyšlenou. Nebyl jsem hned rozhodnutý, že do toho půjdu. Nechci útočit na Dunajskou Stredu, ale v kabině se neustále řešily finanční záležitosti. V tomhle směru to nebylo ideální. Platím byt, mám auto, rodinu, děti a potřeboval jsem peníze. Najednou přišlo pokušení, na které jsem kývnul. Chyba," vysvětloval Hodúr.
Tomu teď nezbývá než čekat, jak vyšetřování dopadne. Fotbal hrát nemůže, ale věří, že se na vrcholovou úroveň ještě někdy vrátí. Byť teď má jiné starosti. Hrozí mu totiž vězení.
ProfilIvan Hodúr Narozen: 1. 10. 1979 |
"Jen při vyslovení slova vězení mi běhá mráz po těle. Neumím si představit, že půjdu za mříže. Spolupracuju s policií a jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne a jaký trest mě čeká. Právě to čekání je nejhorší," popisoval.
Hodúr je jedním ze čtyř hráčů Dunajské Stredy, kteří jsou do aféry zapleteni. Dohromady je na slovenské straně obviněno sedm osob.
Gang fungoval tak, že bývalí fotbalisté oslovovali aktivní hráče v klubech a snažili se přes ně dohodnout výsledek, počet vstřelených gólů nebo jiné sázkové příležitosti. Na všechno dohlíželi šéfové skupiny, kteří pocházejí z Asie.
"Už v týdnu jsem z toho měl divný pocit. S blížícím se začátkem zápasu se to stupňovalo. Ale když už jsem se rozhodl, tak jsem necouvnul. Nepříjemné to bylo po zápase v kabině, ale nikdo mi nic nevyčítal. Měl jsem ovšem takové smíšené pocity," přiznal Hodúr.
Konec nastal v první polovině září, kdy si pro obviněné přišla policie: "Byl to divný a dost nepříjemný pocit. Přišli kolem šesté ráno. Oznámili mi, že s nimi musím jít. Bylo mi jasné, co se děje. Policisté se chovali slušně, korektně a na jejich adresu nemůžu říct zlé slovo."
