„Nemůže mě to zastavit. Moje rodina mě podporuje,“ prohlásil pětadvacetiletý útočník na začátku turnaje.
Měl být hlavní španělskou zbraní, jenže za 126 minut, které odehrál, nevystřelil jedinkrát na bránu. V pondělí proti Austrálii (3:0) se na hřiště vůbec nedostal. Costa, nejlepší kanonýr Atlétika Madrid, se stal symbolem pokořených šampionů z roku 2010.
Proti Nizozemcům byl slabý, proti Chile neviditelný, proti Australanům bez dresu. A k tomu poslouchal pískot, protože mu rodná země neodpustila, že dezertoval.
Eduardo a Sammir reprezentují Chorvatsko, Thiago Motta a Romula zase Itálii, stoper Pepe má portugalský dres a záložník Marcos Gonzalez chilský. Jen „Španěl“ Costa byl na pranýři.
„Ukázal záda milionům kluků, kteří sní o brazilském dresu. Neměl žádné právo to udělat,“ řekl brazilský brazilský trenér Luiz Felipe Scolari, když se loni v létě dozvěděl, že Costa upřednostnil jinou zemi. Scolari mu nikdy neodpustil, což celou zemi dovedlo k silné antipatii.
Když Costa vybojoval penaltu v úvodním utkání proti Nizozemcům, reakce byla okamžitá: „Je to herec. Rozhodčí mu to sežral.“ Zatímco nafilmovaná penalta od „opravdového Brazilce“ Freda se vzala s obecným pochopením, Diego Costa byl za vyvrhele.
Kdo ví, jestli to svým dílem nepřispělo k tomu, že Španělsko na mistrovství světa neuspělo. Úřadující šampioni vyhráli až zápas, ve kterém Diego Costa nenastoupil.
Nejsilnější vzpomínkou na hrdinu španělské ligy tak bude obrázek z posledního tréninku. Zatímco kouč Vicente Del Bosque vysvětloval cvičení, znuděný Costa u toho zíval.