„Ten gól nás nastartoval, my jsme chtěli na Zlín vlítnout, neměli jsme se čeho bát,“ prohlásil Holzer. „Možná jsem to trefil trochu šťastně a dobře to spadlo za brankáře. Možná čekal, že to půjde nad bránu.“
Ale do vašeho gólu jste se pořádně nedostali za půlku.
Oni sice drželi balon, ale do ničeho se nedostávali, hráli po šestnáctku. Naši stopeři, celá obranná čtyřka, která byla úplně nově postavená, to zvládla fantasticky. Věděli jsme, že budou nakopávat balony na Poznara, byli jsme na to připraveni. Naše obrana jim nedala prostor vypořádala se s tím skvěle, nedala jim prostor, šlapala do nich.
Neměli jste obavy z toho, že máte úplně novou obranu?
Měli, to určitě. V Mladé Boleslavi jsme minule hráli s jednou čtyřkou vzadu, teď s jinou. To, co jsme v přípravě nacvičovali, se úplně rozpadlo, sehranost nebyla žádná, ale nějak to nevadilo. Naví jsme dneska hodně komunikovali, protože trenér nám vyčítal, že na sebe málo mluvíme, že jsme jako leklé ryby. Ale tentokrát nás bylo slyšet docela dost.
V čem jste hosty předčili?
Trenéra Páníka znám, působil tady, hrál jsem pod ním za devatenáctku Baníku Ostrava. Vím, že hraje silový fotbal, agresivní s velkým útočníkem, ale ze začátku jim to vůbec nešlo. Předčili jsme je v agresivitě, která nám v Boleslavi chyběla. Teď jsme do toho šlapali a po prvním gólů z nás spadl stres a nervozita a zaslouženě jsme si šli pro vítězství.
Jak vám pomohla atmosféra, návrat fandů do ochozů?
To byla fantazie, co fanoušci předvedli. Nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdybych jich bylo deset tisíc. Celou dobu nás hnali dopředu.
Co s vámi výhra udělá?
Teď jedeme na Slavii, ta hodně posílila. Ale my hlavně doma před našimi fanoušky chceme sbírat body. Na slavii jich pojede určitě také hodně. A my tam pojedeme sebevědomější.
Brankář Šrom onemocněl, takže jste měl kapitánskou pásku. Jaké to bylo?
Pro mě to je obrovská čest, je to závazek. Také jsem byl před zápasem trochu nervózní, ale tím gólem to ze mě hodně spadlo.
Jaké to je po takové době, po osmi zápasech, v lize vyhrát?
Je to neskutečný pocit si s klukama zase zařvat, je to euforie, fakt super.
Uměli jste ještě vůbec vítězný pokřik?
Zpívali jsme ho s Tomášem Vengřinkem a trochu jsem to tam spletl, tak snad se na mě nebude zlobit, ale odřvali jsme to a teď jedeme na Slavii.