Útočník má s klubem dohodu, že po této sezoně může odejít bez náhrady. Ostatně zadarmo v Baníku i hrál. Tudíž je hodně pravděpodobné, že sobotní duel byl pro Baroše loučením s ostravským klubem. Představitelé Baníku zápas nazvali Díky, Bary!!! Tak chtěli poděkovat útočníkovi, který na jaře přišel mužstvu pomoci v boji o záchranu.
"Budu rád, když v sobotu dorazí hodně diváků," řekl před zápasem Baroš. "Už nejsme pod tlakem, jsme zachráněni, takže bychom si konečně mohli zahrát fotbal a udělat fandům radost." A plné ochozy by pro Baroše byly odměnou.
"Zatím není nic rozhodnutého, ale je možné, že pro Milana to na nějakou dobu může být poslední zápas v Baníku," řekl předseda představenstva klubu Petr Šafarčík. "A tak věříme, že přijde co nejvíce lidí, aby vytvořili kulisu, jakou si Milan za vše, co pro Baník udělal, zaslouží."
Milane, máte už jasno, zda opravdu v létě z Baníku odejdete?
Příští týden si sedneme s panem Paskou (Barošův manažer - pozn. red.) a řekneme si, jaké možnosti jsou.
Už aspoň víte, kolik a jaké nabídky máte?
Ne, to nevím.
Jaký pro vás byl půlrok v Baníku?
Věděl jsem, do čeho jdu, v jaké je klub situaci. Hlavně jsem rád, že se podařilo zachránit Baník na obou frontách, tedy samotný klub i ligu. To byly na jaře dva hlavní úkoly. Už minulý týden jsem říkal, že doufám, že se teď Baník odrazí ode dna, aby se vrátil, kam patří.
Bylo pro vás jaro těžší, než jste čekal?
Určitě. Zápasy nebyly jednoduché, hráli jsme je pod tlakem. Přitom tady je spousta mladých kluků, kteří se museli usměrnit. Jsem rád, že jsme ligu zachránili už před posledním kolem, takže v sobotu už nemusíme hrát o všechno a můžeme si trochu užít fotbal.
Přece jen, nečekal jste, že se Baník na jaře dostane výše?
Čekal, ale situace nebyla jednoduchá. Obrovsky důležité bylo, aby klub nezkrachoval, aby se zachránil. To byla podstata.
Jak jste byl spokojený sám se sebou?
Byl jsem docela překvapený, jak rychle jsem se dostal do takového tempa, když jsem předtím půl roku nehrál a trénoval jen individuálně. Měl jsem ale velkou chuť do fotbalu, a to mě hnalo dopředu. V tom byla moje situace jednodušší.
Dal jste pět gólů.
Ještě není konec (směje se). Měl jsem šance i na víc gólů, ale nejdůležitější je, že ty branky znamenaly i body.
Do Baníku jste se přišel také rozehrát, dát o sobě znovu vědět. To se podařilo?
Další půlrok v Turecku by byl těžký, to bych asi úplně sešel z očí a tělo by nebylo tak nachystané, jako je nyní. Cítím se dobře, takže uvidíme, co bude v létě.
Změnila se liga hodně za tu dobu, co jste v ní nehrál?
Liga je určitě lepší. Jsou tu však i věci, které mě zarážejí, ale nechci je komentovat.
Takže liga je kvalitnější?
Určitě se její úroveň zvedla. Nejen že se vracejí zkušení fotbalisté, ale šanci dostávají i mladí kluci. Kvalitě pomohlo i to, že Plzeň odehrála dva tři úspěšné roky v evropských pohárech a Sparta taky. To jsou zkušenosti, které prodávají do ligy.
Co podle vás potřebuje Baník, aby v příští sezoně nehrál o záchranu?
Posílit. To bezpochyby, aby tu byla zdravější konkurence, aby byl kádr v případě zranění a karet širší. Vím, že nebyly peníze na nákupy, ale ani výkonnost. Doufám, že Baník bude zase stoupat nahoru, i když vybudovat silný kádr nebude otázkou jednoho roku.
Kdybyste měl říct největší zážitek z jarní části ligy, který by to byl?
Bylo jich hodně. Třeba minule na Slovácku tisíc baníkovců. A jakou atmosféru tam vytvořili. To jsem měl otevřenou pusu, to mě pořádně dojalo, že i v této situaci, kdy Baník hraje tři sezony o záchranu, lidi za ním pořád stojí a jezdí i na venkovní zápasy. To je dobrá zpráva, takže doufám, že jim Baník v budoucnu znovu bude dělat radost, aby na něho byli pyšní i co se týče fotbalu.
Před vaším návratem do ligy se řešilo i to, jak vás přijmou fanoušci soupeřů. Zda vám nebudou nadávat. Jaké to bylo?
Fandové z Hradce mi dokonce poděkovali u nás na Bazalech. Venku jsem se nesetkal s nějakým pískáním a nadáváním, když pominu pár jedinců, kteří něco vykřiknou, ale to je všude, to jsem zažil s Galatasarayem i Liverpoolem. To patří k fotbalu. Ale s tím, že by někde na mě pískali a vulgárně řvali, jsem se nesetkal. Byl jsem mile překvapený, že kamkoliv jsme přijeli, tak lidé děkovali.
To děkování bylo za vaše úspěšné roky v reprezentaci. Řekněte, kolikrát se vás vedení národního týmu snažilo přemluvit, abyste se vrátil?
Mám dobré vztahy s vedení reprezentace, s trenérem Bílkem i Šmícou (manažer Vladimír Šmicer - pozn. red.), dlouhá léta jsme spolu hrávali. S ním jsme o tom dvakrát třikrát debatovali. Ptal se mě na případný návrat i nedávno před utkáním s Dánskem. Můj postoj se však nemění, reprezentace je pro mě uzavřená kapitola. Ani chvíli jsem neváhal, v tom jsem pevný. Prožil jsem tam krásných jedenáct let a teď už nemám důvod se vracet.
A pokud jde o Baník, je možné, že byste se v případě letního odchodu do ciziny ještě někdy vrátil?
Nevím. Pokud bych šel ještě na dva roky ven, tak pak mi bude 34 let. Těžko říct, jak na tom budu zdravotně a herně. Záležet bude i na chuti z obou stran. Rozhodně ale neříkám, že v sobotu proti Jablonci to bude můj poslední zápas za Baník. Zatím nemohu říct, ani co bude příští sezonu.
