Vy fasujete dresy na každý duel?
Ne, musím ho zaplatit, ale tohle klidně obětuju.
Kolik si naúčtujete za gól?
Je tam velká částka, a i když jsem pokladník, budu muset přispět.
Branku jste dal z rohu po náběhu k přední tyči. Vypadalo to jako secvičená akce.
Mám za úkol tam chodit. Ve čtvrtek jsme to trénovali, asi hodinu a čtvrt, už nás to nebavilo. Ale splnilo to účel.
Vyčítal jste si, když jste trefil ve druhé půlce v sólu brankáře?
Byla to tutovka. Mohla rozhodnout zápas. Kdyby to bylo 2:0, bylo by to o něčem jiném. Takhle jsme se strachovali až do konce. Gólman dobře vyběhl, zmenšil úhel, ale z takové šance se musí dávat gól.
V závěru jste se zatáhl na pravý kraj obrany. Podle trenéra jste byl prý „na šrot“.
Změnili jsme rozestavení, šel jsem dozadu. Říkal jsem Pazdymu (Pazdera), ať chodí více dopředu. Fakt jsem nemohl, chtěl jsem jít vystřídat. Ale trenér potřeboval stáhnout Poznyho (Poznara), chytaly ho křeče. Musel jsem vydržet, ale šel jsem na rezervu.
Dá se srovnat s druhou ligou, kolik toho naběháte na hrotu?
Je to stejné, ale v první lize jsou kvalitnější obrany než ve druhé. Beci si to umí dávat ze strany na stranu, a pokud to neuběháte, trpí celý tým. V 62. minutě jsme se na sebe s Poznym podívali a říkáme si: „My už nemůžeme.“ Nakonec jsme to zvládli.