Gambie, Guinea, Bosna a Hercegovina, Francie, Gruzie, Lotyšsko, Slovensko, Španělsko, Ukrajina. To nejsou odpovědi na zeměpisný kvíz, ale výčet zemí, odkud se rekrutují zahraniční hráči v kádru prvoligových fotbalistů Fastavu Zlín.
„Češi odchází do zahraničí, z ciziny chodí hráči k nám. Nevidím v tom problém. Naopak, zvyšují konkurenci, nutí k lepším výkonům,“ říká na téma zahraniční hráči kapitán Zlína Petr Jiráček.
Jejich nárůst ve Fastavu je však v průběhu této sezony markantní. Na jejím začátku jich bylo šest, před jarní částí se jejich počet téměř zdvojnásobil – na jedenáct. Více jich má v lize jen Karviná (13) a Sparta (12).
Zimní přestupy a hostovánív prvoligových týmech |
„Nejen naše liga, ale třeba i slovenská zaznamenává větší příliv cizinců. Nadějní mladí hráči, které si kluby vychovávají, jsou jako u nás většinou pod smlouvou a je složitější je získat. Zahraniční jsou přístupnější,“ vysvětluje generální manažer Zlína Zdeněk Grygera.
Že to jde i s českými hráči, ukazuje příklad šestého Slovácka, které hraje s jediným Slovákem (Šimko). Nebo i Zlín nedávné minulosti. Zatímco v první sezoně po návratu mezi elitu si vystačil se dvěma Slováky, kteří jsou v tuzemsku bráni takřka za domácí, a Chorvatem Živuličem, v sobotní jarní premiéře by mohl trenér Jan Kameník poskládat teoreticky celou jedenáctku z cizinců.
Letošní ročník tak může být počtem zahraničních legionářů ve Zlíně rekordní. Ligový start by si v ní mohlo připsat celkem třináct krajánků, o dva více než v předloňské sezoně, kdy klub mocně posiloval na Evropskou ligu.
Zlínu se tehdy na jaře situace s nesourodou mezinárodní kabinou vymkla z ruky, takže když v létě 2018 nastoupil nový trenér Michal Bílek, prohlásil, že ji chce českou. I proto musí být na Letné po dalším přívalu zahraničních hráčů obezřetní. Zvláště když tým hraje o udržení.
Fotbalové přípravyprvoligových týmů v zimě 2020 |
„Od prvního dne, kdy přišli, je všechno v pohodě,“ ujišťuje kapitán Jiráček. „Martin dokonce mluví česky. To je velké plus. Zaslouží obrovský respekt. V Česku není dlouho, ale umí skvěle,“ oceňuje francouzského obránce Ngimbiho, který strávil podzim v druholigovém Varnsdorfu. Právě znalost a ochota učit se česky je podle Jiráčka klíčem k tom, aby zahraniční hráč bez potíží zapadl do mužstva. Ve Zlíně to přitom nebývalo pravidlem. Především hráči z Afriky se nedomluvili česky ani po několika letech.
„Pokud se cizinec nechce učit jazyk, tak pro to pochopení nemám. Poznal jsem to na vlastní kůži, když jsem přestoupil do Hamburku. Jakmile máte snahu a respektujete místní kulturu, lidé to ocení,“ poznamenal Jiráček.
Klub tlačí na to, aby si nově příchozí cizinci co nejrychleji osvojili češtinu. Španěl Pedrito už chodí na jazykový kurz, česky rozumí lotyšský útočník Ikaunieks, gambijský útočník Jawo mluví anglicky, vázne jen komunikace s guinejským záložníkem Condem.
Všichni ale mají zkušenosti s českou nebo slovenskou ligou. „Jejich adaptace je tak snadnější,“ prohodil Grygera.
S hráči, kteří přišli přímo ze zahraničí, se Zlín několikrát spálil. Ani polovinu sezony nevydrželi konžský bek Bijimine nebo čerstvě gruzinský stoper Giorgadze.
Až na Pedrita, který má nahradit ve středu zálohy Argentince Podia, sledoval Zlín všechny zahraniční zimní posily delší dobu. Grygera přitom doufá, že někdo z nich napodobí cestu Traorého, který si ve Zlíně vykopal angažmá ve Slavii.
„Hledáme hladové kluky, kteří tady chtějí něco dokázat a posunout se dál,“ doplnil Grygera.
Zahraniční hráči ve Zlíně
*Přišli v zimní pauze. |
