"Vůbec jsme si nepředstavovali, že po tom slibném podzimu klesneme tak hluboko," říká osmadvacetiletý útočník Martin Kotyza, jeden z nejzkušenějších fotbalistů druholigové Viktorie Žižkov. "Že to s námi dojde tak daleko, to nás opravdu nenapadlo."
Naposledy Žižkovští prohráli 0:2 na hřišti střížkovských Bohemians. "Zdaleka nehrajeme tak uvolněně jako na podzim. Což samozřejmě souvisí s těmi špatnými výsledky," pokračuje Kotyza.
Jak dlouho myslíte, že na jarní výhru budete čekat?
Těžko říct, rádi bychom vyhráli už příští zápas doma s Karvinou. Ale kdybychom proměňovali šance, mohli jsme se radovat už dřív. Například ve druhém jarním kole v Mostu jsme byli v úvodu zápasu jasně lepší, ale nedali jsme gól nejen z jasné příležitosti, ale ani z penalty. A domácí se pak chytli.
Jenže v sobotu na Střížkově jste ani jednou netrefili branku...
Bohužel, tenhle zápas jsme opravdu odehráli špatně. Ale jak už jsem říkal, věříme si pořád míň a míň. Jak na rozdíl od podzimu nevyhráváme, člověk začne o svých schopnostech a síle pochybovat. Po těch posledních výsledcích je zapotřebí začít od základu, od maličkostí. Třeba zkoušet zakončovat ze všech, tedy i z nelehkých pozic. Něco se přece konečně ujmout musí.
Po třech jarních kolech skončil trenér Nádvorník a přišla trojice italských koučů. Co byste řekl k této změně?
Co k ní jako hráč můžu říkat. Majitel klubu se tak rozhodl a my hráči to jako profesionálové musíme respektovat. Trenéři se přece mění i jinde.
Nevázne však mezi trenéry a hráči komunikace?
Po ruce je sice tlumočnice, ale jistě to není jako z očí do očí. Kdo chce pokynům trenéra rozumět, ten si cestu najde i přes to tlumočení. Navíc s asistentem můžeme mluvit i anglicky. A pokud jde o Favarina, své práci rozumí, je vstřícný a říkal, že každý z nás za ním může s čímkoli přijít. Já myslím, že v situaci, do které jsme se dostali, by nám nepomohlo žádné trenérské jméno.
Po podzimu jste byli vážným adeptem na postup, nyní by se však dalo ironicky poznamenat, že už jste ve druhé lize nejspíš zachráněni.
Úplně jistý si o definitivní záchraně nejsme. Když se podívám na tabulku, je to jasné. Ale až zachráněni opravdu budeme. Tahle jistota by pak pro nás mohla být jakýmsi odrazem nahoru. Mohlo by se v nás zase probudit to sebevědomí.
