„Mohl jsem si zahrát 1. ligu, mohl si mě někdo všimnout, mohl jsem udělat nějaký krůček dál. Bohužel, my jako hráči to nemohli ovlivnit, bylo to na vedení a to se rozhodlo jinak,“ mrzí 31letého hráče, který ve Varnsdorfu bude kroutit už desátou sezonu.
Už i váš dlouholetý parťák Radek Porcal se dočkal prvoligové šance, takže jste teď na řadě?
Nevím, jestli jsem na řadě, ale už jsem tady poslední z té úspěšné party. Bohužel to nepřišlo zatím, jsem tady a bojuju dál. Ne že bych byl nějaký uražený, rvu se dál. A jestli to přijde, tak jedině dobře.
10 let věrný jednomu klubu. Z Pavla Rudnytskyyho se stala ikona druholigového Varnsdorfu |
Pořád jste se prvoligové šance nevzdal?
Jsem pokorný. Víme, že dneska platí: mládí vpřed. A když někdo má 31 let, tak je to na hraně, spíš už za ní. Když to přijde, budu rád, když ne, tak si hlavu neutrhnu a pokračuju dál ve Varnsdorfu. Jsem tady desátou sezonu, něco jsem dokázal, něco jsme tady vyhráli, zachránili jsme soutěž pro výběžek. Jdeme dál a uvidíme. Když liga přijde, tak přijde, když ne, svět se nezboří. Nějaké oťukávání ze strany ligových týmů tam je pořád, ale zase jít ve třiceti někam na zkoušku, to už není úplně to pravé ořechové.
Prvoligové šance vás míjejí, ale vydržet 10 let v jednom týmu, to je také kumšt.
Asi jo. Jsem takový varnsdorfský Pavel Verbíř, ten taky hrál v Teplicích celý život (smích).
Čím to, že se tak dlouho ve Varnsdorfu držíte?
Měl jsem štěstí na trenéry, s žádným jsem neměl problém, pod každým jsem hrál stabilně. Něco jsem odehrál za těch 10 let, asi nějakou kvalitu mám, nikdy to z mé strany nebylo žádné paběrkování. Taky byly chvíle, že jsem nehrál pár zápasů, měl jsem smůlu na zranění. Ale teď jsem zdravý, v tom mám štěstí.
Jak jste vzal, že Varnsdorf opustil váš dlouholetý kamarád Radek Porcal, po němž sáhlo prvoligové Slovácko?
Určitě mi bude chybět, to je jasné, my jsme spolu šli snad od teplických A žáků. Ale není se čemu divit, že šel do ligy, je to každého sen. Přejeme mu, aby se mu dařilo, neznamená to, že nebudeme v kontaktu, dál si voláme, píšeme.
Brankářskou jedničkou se teď asi stane Miroslav Samoel, který roky dělal dvojku Porcalovi.
Asi bude chytat Míra, i když mladý Vaňas (Vaňák) taky nevypadá špatně. Ale Míra si to zaslouží za ta léta, co dělal dvojku Radkovi Porcalovi. Teď dostane šanci, myslím, že to je skvělý gólman, v tom nebude problém. Myslím, že s Radkem byli na stejné úrovni, akorát Raďas je Raďas. Byl ve Varnsdorfu dlouho, bylo těžké ho vystrnadit z brány. Letos měl 16 vychytaných nul, tak tuplem. Ale Míra je adekvátní náhrada.
Kádr Varnsdorfu ovšem letos prošel radikální změnou, takřka celá základní jedenáctka je pryč. Ustojíte to?
Rok co rok někdo odpadne, teď jsme zůstali jen já a Míra Samoel, jinak je to kompletně přestavěný tým. Ale nebojím se, že bychom to nezvládli. Loni jsme do poslední chvíle bojovali o elitní trojku, letos se to sice hodně obměnilo, ale přišli dobří kluci. Bude to těžká sezona, ale když se sehrajeme, tak nemám strach, že by to dopadlo špatně.
Takže podle vás nehrozí, že byste museli bojovat o záchranu?
Důležité bude chytit začátek, pak s pokorou sbírat bod po bodu. A uvidíme, co z toho bude. Když to trenér slušně poskládá, což on umí, nebude problém. Pan Gabriel (šéf klubu) zase vybral slušné hráče, jako každý rok, nemám strach.
Vy mužstvo do druholigové sezony povedete jako kapitán, co to pro vás znamená?
Jsem rád, že jsem dostal důvěru. Samozřejmě mým úkolem bude trochu usměrňovat mladé kluky, kterých je tu hodně. Ale zase tak těžký úkol to nebude. Přicházejí sice různí kluci, někteří i takoví, že si hrají bůh ví na co. Ale takové hned srazíme, že tady to takhle nefunguje, že jsme tady pokorní a bojujeme jeden za druhého. Tak to tady bylo nastavené od začátku. Snažíme se to ukočírovat, aby to takhle fungovalo dál.