Doléhá i na vás nervozita?
Já se naopak snažím být uklidňujícím elementem, ale jsou situace, kdy musím být i trošičku drsnější. Myslím, že kluci na hřišti nechávají všechno, co v nich je. Chybí tomu lehkost, ale to má v téhle situaci logiku. Jsme vděční, že jsme neustále mezi aspiranty na postup.
Jak uklidňujete hráče?
Všichni teď do ligy chceme, kluci jsou pod tlakem. Ale já jim říkám, že nám nikdo hlavu neutrhne, když se to nepodaří. Mentální příprava se posunula, hodně trenérů a hráčů na tom zapracovalo. Já si zakládám na tom, že vštěpuju hráčům, ať myslí na své silné stránky. Ať se netrápí, když ztratí míč, když na ně někdo řve, ale ať myslí pozitivně. Teď jsme porazili předposlední Most 3:1, ale dát osm gólů, nikdo by se nedivil. Možná za to naše zakončení mohla právě ta nervozita. Sobotní utkání ve Vlašimi podle mě hodně napoví, kam až se sezona dostane.
Asi už jste to slyšel milionkrát: chce Varnsdorf postoupit?
Už tři kola nazpátek se tímhle cílem netajíme. Bylo by alibistické takhle nemluvit. Jsme s tím ztotožnění a uděláme maximum.
A šel by klub do 1. ligy?
S panem (ředitelem) Gabrielem jsme v dennodenním kontaktu. Hráči vidí, jak to s ním cloumá, jak s námi žije. Kluci jsou si vědomi, že když se nám postup povede, klub udělá všechno, abychom ligu hráli.
Kvůli nevyhovujícímu stadionu byste ale museli nastupovat v Jablonci. Co vy na to?
Já s tím mám zkušenosti z Blšan, tehdy jsme byli v azylu na Žižkově a v Příbrami. Jablonec je padesát kilometrů od Varnsdorfu a lidé, kteří nám fandí, by si cestu našli.
Nepohráli jste 8 zápasů v řadě, přitom vás ničí zranění.
Nikdy se nebavím o tom, že hráči jsou zranění. Kádr je natolik široký nejen u nás, ale všude, že dostanou příležitost další, kteří mají minimálně stejnou kvalitu. I to svědčí o týmovém duchu, který tady je. Hráči, kteří v úvodu sezony nepatřili do základní sestavy, dělají všechno pro to, aby si pozici zasloužili.
Vrátí se některý z marodů?
Zranění jsou Jirka Schubert, Pavlo Rudnytskyy, Niko Daníček a David Halbich a bohužel je to všechno vážnějšího rázu. Ani u jednoho není předpoklad, že ještě nastoupí.
Co vás drží na špici?
Budu se opakovat. Sešla se parta kluků, kteří v mateřských oddílech nedostávali tolik příležitostí, a spolu s kmenovými hráči vytvořili fantastický kolektiv. Neřešíme žádné mimofotbalové problémy a můžeme se soustředit vysloveně na svůj výkon. Máme podporu vedení, které vytváří výborné podmínky.
A herně?
Naše fotbalovost už logicky nemá takovou kvalitu jako na podzim. Z několika důvodů. Do Ostravy odešel Martin Kouřil, to byl styčný důstojník naší obranné hry. Zranil se Matěj Kotiš a nehrál od začátku v základní sestavě. Chvíli trvalo, než jsme znovu z Hradce Králové získali Jirku Janouška. A pak se ještě zranil Jirka Schubert. To jsou nositelé naší fotbalovosti. Proto je naše hra momentálně založená víc na agresivitě, víc na bojovnosti. Tohle jsou důvody, že naše lehkost a fotbalovost není až taková, na jakou jsme my i fanoušci byli zvyklí.
I váš pronásledovatel Zlín na jaře září. Kdo má lepší los?
Dlouhodobě se bavíme o tom, že 2. liga je natolik nevyzpytatelná a vyrovnaná, že se to nedá určit. Zlín v zimní přípravě udělal obrovský kus práce, ale určitě je pod větším tlakem než my. Teď se ukáže psychická odolnost, zkušenost.
Příští neděli hostíte postupující Olomouc a její trenér Leoš Kalvoda už vyhlásil, že bude bojovat i za Zlín. Co tomu říkáte?
Ukázalo se, že je moravský patriot. Je to jeho názor, který respektujeme. S tím nic neuděláme.
Máte postupovou sázku?
To ne, ale před dvěma týdny přišel kapitán Radek Porcal s tím, že se nebudeme holit. Ona je to teď i móda, trend. Pomalu se všichni chystáme na nějaký arabský svět.