Když se s úspěšným turnajem v malé kopané spojí bývalý volejbalista, může z toho vzniknout skvělý fotbalový projekt a výlet pro celou rodinu. Že vám tato rovnice nejde příliš dohromady? Zkusme ji tedy rozklíčovat.
Na začátku všeho byl v roce 1999 premiérový ročník QantoCupu, turnaje v malé kopané, který se postupně ve Svitavách proměnil v největší mezinárodní turnaj mužů, žen a veteránů v České republice.
Výprask JihlavyÚvodní zápas letošního ročníku přípravného turnaje Česko-Slovenské fotbalové srdce skončil pro fotbalisty FC Vysočina debaklem. Proti Slovanu Bratislava nastoupili včera navečer ve Žďáru nad Sázavou v kombinované sestavě a prohráli drtivě 0:6. Druhé utkání v rámci této akce čeká Jihlavu už zítra, kdy se v Chotěboři střetne s pražskou Duklou. Utkání začíná v 18 hodin. |
Protože pořadatelé chtěli oslovit zájemce ze Slovenska, přichystali pro ně před pěti lety atraktivní doprovodný program: přípravné utkání fotbalových týmů z nedalekého Hradce Králové a z Trenčína.
„V Trenčíně jsem měl kontakty, hrával jsem tam kdysi ligový volejbal a pochází odtud i manželka,“ popisuje Zdeněk Cikrdle, který se stal hlavním koordinátorem akce Česko-Slovenské fotbalové srdce. „Poté jsem se snažil akci rozvíjet, aby byla na více dnů a aby to byla svým způsobem nabídka fotbalové dovolené.“
Fotbalovým turnajem chtějí pomoct rozvinout cestovní ruch
Při příležitosti letošního pátého ročníku – který v tomto týdnu hostí Lázně Bohdaneč, Tremošnice, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Chotěboř a Bystřice nad Pernštejnem – se fanoušci mohou zajet podívat do skanzenu Veselý Kopec, krásného údolí řeky Doubravy nebo na hrad Pernštejn.
„Jedna věc je fotbalová část turnaje, druhou snaha vytvořit produkt pro rozvoj cestovního ruchu směrem k fotbalové komunitě v Česku a na Slovensku,“ prozrazuje Cikrdle.
Ale sportovní příznivce bude zajímat především fotbal. A letošní ročník Česko-Slovenského fotbalového srdce nabízí hodně kvalitní zábavu: do šesti zápasů se totiž zapojí čtyři účastníci nejvyšší domácí soutěže v Česku: Bohemians 1905 Praha, Dukla Praha, Jihlava a Mladá Boleslav a dva zástupci Slovenska: Slovan Bratislava a Trenčín.
Právě účasti Trenčína si Cikrdle považuje. „Za dobu pěti let, kdy náš projekt funguje, je to už tradiční účastník. A po pěti letech jde také o zajímavý příběh: když s námi Trenčín začínal, zrovna postoupil do ligy. A nyní získal jak mistrovský titul, tak slovenský pohár,“ připomíná.
Pořadatel oslovil také Plzeň a Spartu. Zatím marně
Zatímco v tomto ročníku se Vysočina o turnaj dělí s Pardubickým krajem, do budoucna by tomu mohlo být jinak. „Když jsem Vysočinu oslovil, byl jsem překvapen: zájem byl velice pozitivní,“ pochvaluje si Cikrdle. „Jednak ze strany klubů, tak také ze strany kraje. Proto bych v tom chtěl pokračovat i dál. A možná sem celý turnaj přesunout.“ Hlavní myšlenka šesti účastníků, kteří se střetávají na různých místech, by však měla zůstat zachována.
„Rád bych měl tři české a tři slovenské kluby. A kdyby se podařila domluvit trojice Trenčín, Slovan Bratislava a Trnava, bylo by to úplně super,“ zasní se. Ze slovenských klubů se předchozích čtyř ročníků účastnily Ružomberok a Spartak Myjava, z českých také Sigma Olomouc nebo Baník Ostrava. „Jednání probíhala i se Spartou a Plzní, ale to zatím nedopadlo,“ tvrdí Cikrdle.
V dalším ročníku by turnaj mohl získat ještě větší punc mezinárodní akce. „Příští rok je ve znamení výročí 40 let od mistrovství Evropy v Bělehradu,“ připomíná evropské zlato československého národního týmu. „Proto bych chtěl zkusit oslovit třeba srbského mistra, kterým je letos Partizan Bělehrad.“
Novinkou by mohla být i úprava systému, kdy by po šesti zápasech ve „skupině“ následovala třízápasová finálová část, která by určila celkového vítěze. „Jsem v kontaktu s pořadateli Perleťového poháru, jenž se stal součástí projektu Vysočina – země fotbalového srdce,“ prozrazuje jednání se zástupci nejstaršího turnaje v Česku a na Slovensku. „Bavili jsme se o tom, že by se případně Perleťák přetransformoval ve finále turnaje. Ten by tak vyvrcholil právě v Žirovnici,“ naznačil zvažovanou možnost Cikrdle.
