„Nedokážu to teď sám za sebe říct, jsem toho plný. Tři čtyři týdny si odpočinu, pak uvidím, co bude dál. Smlouvu mám podepsanou, ale to neznamená, že budu pokračovat. Ty poslední týdny pro mě byly strašně těžké,“ přiznal Vachoušek bezprostředně po středečním prvoligovém kole, jež stvrdilo teplickou záchranu.
Dovedete si představit, že byste na poslední zápas do Olomouce jeli jen s tříbodovým náskokem a museli byste se Sigmou hrát zápas kdo s koho?
Ne! Nedovedu. Nikdy jsem takhle až do posledního kola o záchranu nehrál, o to víc to na mě leželo. Jsem jako jeden z mála odsud a doléhalo to na mě asi nejvíc ze všech. Ale teď to ze mě všechno spadne a můžu se konečně vyspat.
Měl jste bezesné noci?
Samozřejmě přemýšlíte o tom, že by se něco mohlo stát. Snažíte si to nepřipouštět, ale z hlavy to nevyženete. To prostě nejde.
Jste místní, takže jste v kontaktu i s místními lidmi. Co jste od nich slýchával?
Kdo má ten fotbal rád, tak se to snažil řešit pozitivně a psychicky pomoct. Ale byly i negativní ohlasy. Někdo fandí, někdo ne. Chtěl bych poděkovat těm lidem, kteří nám fandili, a i když se nedařilo, tak nám po zápase zatleskali. Cením si toho, protože u nás to není moc vídané.
Jak velká to je úleva, že jste se zachránili?
Těžko se mi hledají slova, jsem rád, že to je za námi, ale nebylo to nic příjemného. Spousta kluků v tomhle mančaftu na to není zvyklá, nevidíte jim do hlavy, nevíte, jak se zachovají. Byly to nervy, bylo vidět, jak nás to svazuje.
Měli jste během zápasu s Duklou zprávy o tom, jak hraje Olomouc na Slovácku?
Nějaké náznaky jsme měli, asi i proto jsme se v poločase trochu uklidnili a začali hrát. Jak to máte v hlavě, a víte, že by se něco mohlo stát, je to těžké. Je to fotbal, tlak k němu patří, ale není to nic příjemného. Zvlášť, když jste odsud a všichni očekávají, že se zachráníte. Čeká nás ještě jeden zápas, přál bych si, abychom ho odehráli s nadšením, když nám už o nic nejde. Abychom získali tři body a aspoň malinko si zlepšili náladu. A pak se připravili na další sezonu.
Co udělat, aby se v ní zase neopakoval boj o záchranu?
Vyhrávat doma. To si myslím, že je jednoznačně náš problém. Pak se v tom plácáte až do předposledního kola. Všichni si to musíme vyhodnotit, aby se to příště neopakovalo. Je to ponaučení do života, i do toho fotbalového. Ale sám za sebe říkám, že to je strašné. Peklo!
V nové sezoně budete hrát na novém trávníku. Může i tohle pomoct k lepším výsledkům?
Samozřejmě v některých zápasech nám to nenahrávalo, ale víte, jak to je. Pro všechny je to stejné. Samozřejmě, když se tady někdo chce zakopat a ještě mu k tomu nahrává tráva, která není dobrá, o to jednodušší to má. Když chcete hrát kombinační fotbal, tak to není nic pozitivního. Uvidíme, jak to bude teď. Sám jsem na to zvědavý.
