"Cítil jsem v sobě takové zlomení. Viděl jsem i na mužstvu, že nás to trošku položilo. Ale pak jsme se zase odhodlali k náporu a ten vítězný gól jsme si zasloužili. S podporou fanoušků jsme to zvládli," děkoval autor vyrovnávací teplické branky, dlouho a emotivně oslavované.
Když před dvěma týdny stejný tým inkasoval superrychlý gól od Hradce, už se nezvedl. V tomhle zápase ale jako by Teplice tvrdé direkty spíš vybičovaly k ještě větší touze po výhře.
"Zvláštní paradox. V jiných utkáních jsme to neuhráli, byť jsme nebyli pod takovým tlakem. Ale teď ve finiši jsme museli sebrat všechny síly, protože nám už nic jiného nezbývá."
Možná právě domácí porážka s Hradcem byla tím zlomem. Vzhledem k losu už Teplice kdekdo pohřbíval.
Video: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Teplice versus Ostrava ve videoreportáži |
"Kdyby Hradec zvládl i minulé utkání, taky bychom to asi měli už hodně těžké. Ale jejich výsledek nás hrozně nakopnul, konečně jsme přivezli body z venku a potvrdili je i doma. Udělali jsme velký krok k záchraně!"
Jak se zdála po Hradci daleko, tak se teď zdá být blízko. Pět bodů náskoku a tři kola do konce, to už Teplicím dává do zbytku ligy aspoň trochu klidu. "Může se to ještě hodně zamotat, ve hře je pořád 9 bodů a my máme těžký los. Ale věřím, že ještě nějaké body uděláme a soupeři ztratí. Tuhle sezonu už snad nějak zakončíme a budeme se chystat na novou, lepší, úspěšnější."
Teď ale ještě zbývá dohrát tuhle. Před jejím vrcholem si tepličtí hráči měli co vyříkávat. A zdá se, že to zabralo. "Ne že bychom vyrazili si někam sednout, ale měli jsme dost prostoru na hotelech. Vyříkali jsme si to, ty předchozí neúspěchy nás hodně semkly. A cítím z kabiny, že opravdu táhneme za jeden provaz a začíná se nám to vracet," je rád Rosa, kovaný Tepličák, odchovanec klubu, jehož dres oblékal už jeho otec.
"Upřímně na sobě cítím velkou tíhu. Jsem tu odmala a nechci si zapsat sestup s Teplicemi. To by byla velká osobní prohra. Tak dělám vše pro to, aby to tak nebylo."
