Zvláštní sokolovský debut zažil Manzia. Nejprve si nechal dát zbytečnou žlutou kartu ve 33. minutě, když se temperamentně pošťuchoval s jedním ze soupeřů. V 68. minutě si vše vynahradil jediným a rozhodujícím gólem duelu. Aby o šest minut později hrál před pardubickou brankou volejbal a po další zbytečné žluté šel předčasně do sprch. Oslabení Baník ustál a připsal si premiérovou výhru.
„Zápas rozhodla jedna standardní situace z autu, na kterou jsme se připravovali. Bohužel nám to tam na vápně propadlo a neobsadili jsme Poučka, který to dal výborně před branku a potom to bylo složité. Myslím si, že jsme tady neodvedli špatný výkon, ale pykáme za to, že jsme neuhlídali standardní situaci,“ litoval pardubický trenér Jiří Krejčí.
„Druhý poločas byl boj a čekalo se, jestli se někomu jedna situace povede nebo ne. My jsme měli štěstí, že nám vyšla. Patnáct minut před koncem přišlo vyloučení, ale kluci to ubojovali. Musím říct, že jsme čekali takové utkání. Věřili jsme tomu, že gól můžeme dát, ale samozřejmě to bylo hodně o štěstí. S výsledkem jsme spokojení, ale spravedlivější by byl asi jeden bod,“ přiznal kouč Baníku Daniel Šmejkal.
Kde byli diváci?
Zápasu ovšem chyběla atmosféra, opravdu trapných asi tři sta diváků důsledně jen přihlíželo. Klub se je přitom snaží lákat co může, přesto se sešla nejnižší návštěva, jakou si může sokolovský fotbalista představit.
Mezi diváky se ale tradičně objevují hloučky německy mluvících občanů. „Jsou dovolené, normálně bývá průměr kolem tisícovky,“ omlouvá své kolegy, co nepřišli, divák Jaroslav ze Sokolova.
Našli se i úplní nováčci. „Jsem tu na chlapech poprvé i když syn hraje za místní U15 a bývám zde často. Manžel je v invalidním důchodu a tak jsem ráno řekla, Sokolov hraje poprvé doma, co kdybychom se jeli podívat,“ svěřila se Monika Strmisková z Františkových Lázní. „Chodím příležitostně. Pivo je dobré, ale došlo,“ dodal divák ze Sokolova.
V úvodu aktivnější Pardubice
Přitom to ze začátku nevypadalo, že by to tak mohlo skončit, úvod byl spíš opačný. „Pardubice vstoupily do utkání velmi dobře, hrály aktivně, agresivně. Od dvacáté minuty se to vyrovnalo, možná jsme byli ke konci poločasu trochu aktivnější,“ upozorňuje sokolovský trenér.
Nakonec pro Baník vše dobře dopadlo, vyhrál, udržel nulu a brankář Belaň začal sezonu tam, kde skončil minulou, s deseti vychytanými čistými konty patřil k nejlepším v soutěži.
„Byla hodně těžká, vydřená. Typický druholigový zápas, první kolo, nebylo to úplně o fotbale, ale klasicky urvané. Po vyloučení to bylo hodně psychicky i fyzicky náročné,“ uvedl sokolovský obránce Panajotis Kucalas. Právě na něj trenér ukázal, aby zacelil díry po Hofmannovi, který odešel do Slovácka. „Věřil jsem si na to, připravoval jsem se na to i v hlavě a byl s tím smířený, že musím nahradit Hofiho, který nasadil vysokou laťku. S Vondráčkem jsme si k tomu něco řekli a myslím, že to klapalo, nula tam byla,“ pochvaloval si. Obrana tak hrála ve složení Blažek, Vondráček, Kucalas, Urma, na hrotu útoku se objevil navrátilec z Mostu Procházka a pod ním výše zmíněný Manzia.
Zkušený Zbyněk Vondráček si tak zvyká na nového parťáka ve stoperské dvojici. „Dobré to bylo. V obraně byl vlastně jen jeden nový hráč, to byl Kucalas, je tady už rok, nějaké zápasy jsme odehráli a v tom by žádný problém být neměl. Uhráli jsme nulu s Pardubicemi, což je těžké s nimi, je to organizované mužstvo a nevybavuji si, že by měli nějakou vyloženou šanci. Dnes celá obrana i před námi záloha, výborná práce,“ chválí tým.
A to i poté, co dohrávali čtvrthodiny, po vyloučení Manzii, o deseti. „Procházku jsme zatáhli víc dozadu a museli jsme to urvat tak, šlo jen o to, že jsme hráli vepředu jen na jednoho útočníka a ne na dva,“ odtajnil taktický záměr závěru zápasu obránce Panajotis Kucalas.
