Slovácko jej v zimě přetáhlo z Brna jako příslib do budoucna. A fotbalista Dominik Janošek místo toho hned první jarní ligové utkání v Ostravě odehrál od začátku až do konce a pak slyšel slova chvály.
„Od těch nejbližších, od rodiny, i od kluků v kabině. Blahopřáli mi k dobrému výkonu. Ale už jsem na to zapomněl, myslím jen na zápas se Spartou,“ ujišťuje rodák z jihomoravského Rajhradu.
V zápase jste se blýskl krásnou střelou z dálky. Kdyby ten volej skončil v bráně, to byste se snad samou pýchou ani nevlezl do dveří, byť měříte 183 centimetrů.
To ne. (směje se) Já takový nejsem, že bych zpychl. Byl by to hezký gól, ale Laštůvka měl dobrý zákrok a střelu vyrazil na tyč.
Co na váš výkon říkal táta Jaroslav, bývalý spoluhráč vašeho současného trenéra Korduly v Ratíškovicích?
Dlouhodobě jsem měl problém s obrannou fází a táta mi pak říkal, že před zápasem z toho měl upřímně strach a byl nervózní i za mě. Ale pak mě plácal po rameni a chválil, že to bylo dobré.
A vy sebe hodnotíte jak?
Spokojený jsem byl s obrannou fází, na kterou jsem se hlavně soustředil. Směrem dopředu toho mohlo být víc od celého týmu a rozhodně i ode mě.
I jste mohl ještě víc střílet?
Určitě, tlačit se do toho. A taky se víc zapojovat do kombinace. Ale na druhou stranu, byl to první zápas, navíc docela důležitý...
S ligou jste měl z Brna spíš jen drobnou zkušenost, při čtyřech podzimních střídáních jste odehrál dohromady 27 minut. Cítil jste teď na sobě nervozitu?
Když jsme šli na předzápasovou rozcvičku a hlediště se pomalu zaplňovalo, trošku nervózní jsem byl. Ale jak jsme začali hrát, tak už vůbec.
V mládežnických kategoriích se vám střelecky dařilo?
Jo, většinou jsem byl nejlepším střelcem. Ale teď jsem už delší dobu branku nedal, tak by mohla přijít.
Ale trenér Kordula mluví o tom, že si z vás chce vychovat náhradu za štítového záložníka Veličeho Šumulikoského. Z té pozice se těžko stanete nejlepším střelcem Slovácka, ne?
To sice asi ne, ale ke střelám se dostávat chci. Podobné už to bylo i v Brně, v devatenáctce za trenéra Šustra jsem taky hrál na tom postu a za sezonu jsem dal dvacet gólů. Mezi ligou devatenáctek a první ligou je samozřejmě velký rozdíl, ale je vidět, že to jde.
Zůstanete v sestavě i pro sobotní domácí zápas proti Spartě?
To nevím. Šumi začal ve středu lehce trénovat. Je to pravděpodobné, ale neřeším to.
Tomu říkám nástup do ligové sestavy – nejprve zápas na hřišti Baníku, pak doma proti Spartě.
Nikdy jsem proti ní nehrál. A před slováckými fanoušky ještě taky ne. Je jasné, že to bude těžký zápas. Sparta je stále zvučným jménem, teď opět posílila. Ale díváme se na to jako na kterýkoliv jiný zápas, chceme vyhrát a předvést už i hru dopředu. Myslím, že směrem dozadu jsme v Ostravě byli po taktické stránce velmi dobří.
Lidé sledující fotbal se často dělí na sparťany a slávisty. Jak to máte vy?
Já jsem byl vždycky jedině Brňák. (směje se) A napořád budu Moravákem.
