„Mám za sebou nejtěžší období kariéry. Věřím, že teď už bude všechno v pohodě,“ říká 25letý hráč, který do Liberce přišel před rokem v létě ze Sparty.
Jak se vaše zranění vyvíjelo?
Minulý rok na podzim jsem si v domácím zápase s Baníkem skoro utrhl tříslo, nebo přesněji přitahovač. Když jsem to vyléčil, stalo se mi to znovu a pak se to celé ještě jednou opakovalo. Nakonec doktoři usoudili, že budu muset na operaci. Problém byl hlavně v tom, že jsem měl omezený rozsah pohybu v levé kyčli, což by teď už mělo být v pořádku.
Jak jste snášel léčbu?
Ze začátku to bylo dobré, hodně rychle začnete chodit, přestane vás to bolet, ale pak to stagnuje. To bylo nejtěžší období. Po třech měsících od operace v Praze-Motole se už ale cítím dobře.
Měl jste tak vážné zdravotní potíže už někdy v minulosti?
Neměl. Tohle je moje nejtěžší zranění. Když jsem měl kdysi zlomenou zánártní kůstku, tak jsem věděl, že se to nakonec zahojí. Teď jsem se vždycky snažil vyléčit a tříslo se zase natrhlo, což na psychiku není dobré. I krátká zranění jsem vždycky kousal špatně, a teď jsem musel vydržet osm měsíců, což bylo hodně těžké. Lidi okolo mě ale podrželi. Pořád jsem byl v kabině, pomohli mi i rodina a přítelkyně.
Jak dlouho už trénujete naplno?
Druhý týden. Když jdete do plného tréninku po třech měsících, samozřejmě nějaké obavy máte. Proto bylo fajn, že jsem si v pondělí mohl zahrát za juniorku. Zkusil jsem si zápasové zatížení a také to, abych na zranění nemyslel. Chtěl jsem se plně koncentrovat na zápas. Odehrál jsem pětatřicet minut, chodil jsem do soubojů a noha vydržela.
Co vám chybí víc? Kondice, nebo zápasové zatížení?
Nemyslím, že jsem na tom kondičně úplně špatně. Průběžně jsem pracoval s kondičním trenérem, nespadl jsem úplně na dno. Fyzičku na to, abych mohl trénovat a naskakovat do zápasů mám. Budu potřebovat sbírat minuty na hřišti, abych si pomalu zvykl, a pak se zkusím dostat do základní sestavy.
Co říkáte na start Liberce do ligy? Čtyři zápasy, pět bodů.
Nehrajeme špatně, máme dobrého trenéra a dobrý tým. V kabině není jediný problém. Liberci se jako každý rok povedlo mužstvo dobře doplnit. Přišli sice hráči z druhé ligy, ale hodně šikovní. Zatím nám trochu chybí finální fáze, abychom dokázali dostat balon do brány, ale snad to bude dobré. Doufám, že se zvedneme, budeme válet jako vloni na podzim a zabojujeme o přední příčky.
V sobotu čeká Liberec domácí zápas s Bohemians. Budete už na lavičce?
Doufám, že bych mohl. Samozřejmě je to na trenérovi a v kabině je hodně hráčů, ale já už bych se na to cítil.
Jak těžké bude se probojovat zpátky do sestavy?
Vracím se prakticky po osmi měsících. Doufám, že jsem fotbal nezapomněl, ale je tady dobré mužstvo. Na kraj zálohy a obrany máme dost hráčů, což je jedině dobře. To, kolik budu hrát minut, je ale pro mě v tuhle chvíli až na druhém místě. Prioritou je být zdravý.
