Brněnský gólman Melichárek věří v udržení. Pořád je to na nás, říká

Sedm zápasů do konce ročníku, jedenadvacet bodů k dispozici. Jednoduchou matematikou měří šance na záchranu Zbrojovky ve fotbalové lize její brankář Dušan Melichárek. Na druhé straně si sám uvědomuje: „Zápasů je čím dál míň.“ Momentálně ho maximálně zaměstnává ten sobotní na Slovácku, který bude pro boje o udržení mimořádně důležitý, ne-li klíčový. Soupeř je třetí od konce, o bod před předposledním Brnem.

Může to být dosavadní zápas jara, souhlasíte?
Bude asi o tisíc procent důležitější než ten minulý doma proti Slavii. Ne že ten by nebyl důležitý, ale na Slovácku už půjde do tuhého. Zvlášť po poslední prohře jeho důležitost stoupá. I když relativně je zápasů ještě dost, máme znovu o jeden míň. Na Slovácku už se bude lámat chleba.

Máte se kromě prohry 0:1 od Slavie od čeho odrazit?
Nemůžeme být zklamaní ani z výkonu s Karvinou, ale když nebudeme dávat góly, tak budeme hrát na 0:0, nebo jak budeme hrát? My musíme vyhrávat! Je odehraných 23 kol a máme vstřelených 14 gólů. To je pro mě neuvěřitelné.

Vaši útočníci nejsou zkušení, nejsou kvalitní, nebo v čem je problém?
Vidíme to všichni, jak to je s naší koncovkou. Ale nemluvil bych jen o útočnících. Z mého pohledu i kdyby dával góly stoper, tak ať je dává. Nebudu rozebírat útočníky, záložníky nebo obránce. Slavia si taky u nás pomohla ze standardky. Že to trefil Tecl, který je útočník, to tak už je. Ale pomohla si ze standardky, z přímáku, jakkoliv.

Je pro vás těžké stát v brance a sledovat tu bezmoc na druhé straně?
Je to vesměs naše chyba. Musíme tam aspoň jeden balon dotlačit. Stěžovat si na nějaké štěstíčko, to asi ne. Spíš je to naše nešikovnost.

A vy tomu nemáte jak pomoct.
To je stejné jako to, že kluci v poli nemůžou zabránit gólu. Nemůžou chytit balon do rukou. To je fotbal, tak to v něm máme rozdělené.

Dá se říct, že koncovek, jako bude ta letošní, jste v Brně už zažil víc.
Ono se to de facto opakuje každý rok. Nějak jsme to vždycky ukopali, kromě jediného ročníku, kdy jsme skončili šestí. Člověk ne že už to nějakým způsobem bere, ale je už unavený. Byl bych rád, aby tato sezona dopadla dobře a začalo to tady úplně jinak fungovat, co se týká umístění v tabulce.

Přesto jste v zimě prodloužil o dva a půl roku smlouvu.
To nebylo tak, že bych se na to vykašlal, ztratil ambice. Já jsem unavený tím, že to každý rok vypadá stejně. Zbrojovka mi přirostla k srdci, proto jsem smlouvu podepsal. Jsem zde spokojený. Ale doléhá to na vás tím způsobem, že když každý rok končíte ve stresu, tak to není dobře.

Kratochvíl a Pavlík trénovali

Záložník Miloš Kratochvíl a obránce Petr Pavlík, kteří z posledních dvou zápasů Zbrojovky odstoupili kvůli zranění hlavy, byli včera na tréninku. Stejně tak se ve společné přípravě po zranění objevili beci Jakub Šural a Francisco Gomes.

Může být vaší výhodou do finiše ligy, že jste na boje na dně zvyklí?
Ale kolik nás tady za dva poslední roky takových je? Dva?

Zároveň konec podzimu vypadal pro Zbrojovku dobře. Zaráží vás, kam zas padla?
Spíš mě zaráží jedna věc. Že vlastně jsme si možná od začátku ledna neuvědomili, že budeme hrát furt o záchranu. Že i když podzim dopadl výsledkově a bodově jakž takž, tak jsme měli pořád myslet na tu záchranu a od toho až se odrážet. Proto jsme se ocitli tam, kde jsme teď.

Jste zklamaný?
Jsem realista. Nejsem člověk, který by všechno viděl jen pozitivně, nebo jen negativně.

Jak reálně vidíte situaci, v jaké teď Zbrojovka je?
V takové, že jsme na předposledním místě, máme dvacet bodů a je sedm kol do konce. Ty body tam pořád jsou, záleží jen na nás. Hlavně musíme chodit na hřiště s tím, že chceme vyhrát.

Je to problém?
Doufám, že ne. Pracujeme už nějaký čas na tom, abychom si všichni uvědomili, že nejde o mě, nejde o Poláka, o Juhara, o Pivarníka, o nikoho z nás, ale že jde o Zbrojovku. Tímto způsobem se k tomu postavit.