Jak složitá situace to pro Kúdelu byla? „S Hovorkou jsme hráli víc zápasů, jsme sehranější. Je impulzivní, emotivní, má to v sobě. Frydrych je spíš klidnější, ale nemyslím si, že by byla vidět nějaká změna,“ tvrdí.
A byl to právě střídající Frydrych, který v klíčový moment úřadujícího ligového mistra podržel. Pět minut před koncem zastavil ránu domácího Brabce z hodně výhodné pozice. Brankové, zdálo se. Jenže...
„Má maskáčové kopačky, takže ho možná asi neviděli. Já mu to na tréninku říkám pořád,“ usmíval se Kúdela. „Ale teď zase vážně: zachránil gól. A byla to jediná vážná situace, kdy ho mohla Plzeň dát.“
Slavia tak udržela nejtěsnější vedení a na západě Čech zvítězila. Téměř přesně po šesti letech. V tabulce už má před svým nejbližším pronásledovatelem, kterým je právě Viktoria, pohodlný devítibodový náskok.
„Dlouho jsme tu nevyhráli, na tabulku se teď bude koukat příjemně. Bude se nám lépe dýchat, ale čekají nás těžké zápasy, třeba s Baníkem. Za náskok jsme rádi a vážíme si ho,“ říká Kúdela.
V na prvním pohled vyrovnaném zápase Slavia triumf vydřela. Jako by na ní ani nebylo znát vyčerpání ze středečního náročného souboje s Barcelonou, s přepnutím zpět na českou ligu neměla výraznější problémy.
„Únava není alibi. Možná jsme na začátku byli takoví vlažní, Plzeň na nás vletěla a nebyli jsme moc ve hře. Ale postupem času jsme v první půli přebírali otěže a vyústilo to ve vedoucí gól. Jsme rádi, že hrajeme takhle velké zápasy, i v takovém sledu. Každý v naší lize by s námi měnil,“ myslí si dvaatřicetiletá stálice ve středu defenzivy, jež za čtrnáct duelů inkasovala pouze třikrát.
