Tehdy se zdálo, že Pilař míří za velkou kariérou. Do zahraničí, za úspěchy v reprezentaci, za krásným životem.
Tak úplně to neklaplo – místo letu vzhůru přišla série nešťastných karambolů, během které by i nejzarputilejší začali ztrácet naději.
Ne tak Pilař.
I když ho už spousta lidí odepsala, dnes večer bude u toho, až Plzeň zkusí vykročit za další evropskou slávou. Doma jde v posledním předkole Evropské ligy proti kyperské Larnace a on je zpátky. „Moc rozdílových hráčů v české lize není, i když teď se to možná příchodem cizinců trochu zlepší. Venca (Pilař) dokáže rozhodovat zápasy svou nadstavbou. Hlavně ať vydrží zdravotně. Potom přibude i zápasů, které rozhodne. A já z toho budu mít radost,“ prohlásil před výkopem trenér Pavel Vrba.
O víkendu naskočil Pilař poprvé v sezoně, v lize proti Olomouci odehrál poslední půlhodinu a během ní stihl jedinou – a krásnou – brankou zařídit hubené vítězství 1:0.
Co se na tu chvíli načekal!
Dva roky, dva měsíce a dva týdny utekly, než se v lize znovu trefil.
Plzeň - AEK Larnakavýkop čtvrtek 20.15 Rozhodčí: Matej Jug - Matej Žunič, Manuel Vidali (všichni Slovinsko). Předpokládané sestavy: ● Plzeň ztratila potrestaného útočníka Krmenčíka, zranění jsou Kovařík a Baránek, Hubník se uzdravuje. |
Mezitím prožil časy, kdy vážně hrozilo, že další gól už nikdy nepřidá. „Už jsme skoro nevěřili, že se může vrátit,“ přiznal plzeňský vůdce David Limberský. „Venca to dokázal a my mu to strašně přejeme. Když mu vydrží zdraví, pořád může být hodně platný.“
Zdraví, to je u Pilaře základ všeho. Kvůli problémům s kotníky, prasklinám ve svalech a hlavně nekončícímu trápení s bolavým kolenem vynechal 28letý driblér dohromady už skoro čtyři roky!
Přitom měl kariéru tak báječně rozjetou. Plzeňská jízda v lize i pohárech ho vynesla do reprezentace, které na Euru před pěti lety pomohl ze skupiny dvěma góly, i do bundesligového Wolfsburgu.
V přípravě se mu dařilo, dával góly, v Německu by zřejmě hned patřil do základní sestavy. Kdyby nepřišel zásadní zlom.
Těsně před startem bundesligy naskočil do reprezentační přípravy proti Ukrajině a štěstí vyprchalo: s poškozeným předním zkříženým vazem v koleni měl pauzírovat původně půl roku, nakonec se návrat na hřiště protáhl na 421 dní!
Trenér Felix Magath, vyhlášený ras, na Pilaře tlačil, přitom léčba potřebovala spíš trpělivost a klid. Možná proto se pak vršily komplikace.
Proto také zůstala wolfsburská kapitola bez jediného bundesligového startu a na hostování ve Freiburgu, kde se problémy opakovaly, jich přibylo jen šest.
Návrat do Plzně před třemi lety přinesl naději, jenže po jedné sezoně, kdy Pilařovo tělo vydrželo, přišla další, kterou musel celou vynechat. A v té poslední stihl až závěrečných šest zápasů.
Mezitím bylo hořké sledovat nadaného krajního záložníka, jak o berlích (či bez nich) šplhá po schodech stadionu ve Štruncových sadech, aby se usadil na hlavní tribuně. Tolik chtěl hrát fotbal. Tolik chtěl dole na trávníku tančit nad míčem, navádět si ho z levého křídla do středu a pálit.
Až se ho chtělo zeptat: „Máte ještě sílu bojovat, Vašku?“
„Někdy je to na hlavu, ale nemůžu se vzdát. Beru si příklad od Tomáše Rosického. Obdivuju ho, jak bojuje. I já musím.“
I když na pohled vypadá křehce, v Plzni o něm říkají: Klame tělem, je to bojovník!
Za pár jarních minut ho reprezentační trenér Jarolím zapsal do širšího výběru pro kvalifikační zápas v Norsku. I on ví, že Pilařovým schopnostem rozkmitat nohy a udělat bleskovou kličku žádný z českých hráčů nekonkuruje. Proto i staronový plzeňský kouč Vrba před letní přípravou řekl: „Mám obrovskou radost za Vaška, že se vrací.“
Jenže v létě zase marodil, rakouské soustředění strávil s fyzioterapeuty. Zatímco ostatní makali na hřišti, on se vedle potil s rehabilitačními pomůckami. Při námaze si totiž natáhl sval. „To je prkotina,“ mávl rukou. Věděl, že lapálie s koleny byly daleko komplikovanější a v mnoha chvílích téměř neřešitelné.
Už bude konečně líp, Václave?
