Už jste týden mistři. Musel jste při oslavách zasáhnout?
Ne. Nedělo se nic, co by obvyklé veselí překračovalo. Sezona přece nekončí.
Záložník Vůch, kluk ze světské rodiny, loni sliboval, že za titul doveze kolotoč s labutěmi a pustí ho u Davida Limberského na zahradě. To byste dovolil?
Kdyby kluci po titulu strávili dvoudenní volno ježděním na labutích, respektoval bych to. Je to jejich soukromý čas. Ale kdyby mi Egon složil kolotoč na hřišti, tak si sedne na tu černou labuť uprostřed a maže odsud okamžitě. To už by byla ta oslava přes míru.
Vy už jste čtvrtý plzeňský titul oslavil?
Až se stres a napětí vytratí úplně, tak na chvíli vypnu. Teď jsem rád, že zmizí křeč ze hřiště. Já jsem možná až nemocný, regulérní blázen, protože razítko na titul jsem vnímal jako závazek. Teprve evropské poháry ukážou, jestli jsme ready. Nechci dopustit, byť se to může stát, abychom do letní kvalifikace vykročili vnitřně nepřipravení.
Jen nechápu, v čem jste blázen?
Jsem přesvědčený, že věci, které děláme, se dají dělat líp. Nikdy nemám dost!
To přece není špatná vlastnost.
Je sebezničující. Přemýšlím nad každým postem, promítají se mi nabídky a zvažuju, jestli je naše kvalita dostatečná, protože v Evropě jsme nebyli schopní konkurovat Villarrealu ani Rapidu. Ligu jsme zvládli, to ano, uhráli jsme historickou šňůru vítězství, ale nešlo si nevšimnout, že některé zápasy drhly. Proč jsme byli zadření? Nepřekombinovali jsme něco? Nemohla za to zimní příprava na Maltě? Nevybrali jsme příliš těžké soupeře? A je vůbec ku prospěchu mít v zimě dvě soustředění v teple?
Na co jste přišel?
Že Malta už asi ne. Horší kvalita hřišť, horší stravování, příliš nóbl hotel. Možná si řeknete, že je to maličkost, ale právě v detailech je síla. Dneska tvrdím: Proč jsme vymýšleli blbosti a hráli si na weltmany? Je to ponaučení.
Vy už asi neslevíte, že?
Neumím to. Maximálně můžu přestat pracovat, ne ubrat. Neumím moc odpočívat. Po dvou dnech bez práce mám pocit, že se bortí svět.
Chápou to i vaši podřízení?
Jak kdy. Uznávám, že pracovat pode mnou je někdy stresující. Od všech vyžaduju absolutní zaujetí pro věc.
I od hráčů?
Samozřejmě, nicméně fotbalista je v celém tom potravinovém řetězci jediný specifický druh. K hráčům si musíte najít jiný přístup. Motivační. S respektem. Aby měli pocit, že jsou partnerem pro diskusi.
Vnímají to v Plzni?
Kluci ve Viktorce musí cítit, že jsou zajímaví. Ale zároveň se je snažím hlídat, aby neulítli v osobním životě. Aby měli co jíst a jejich děti chodily do dobré školy, aby se nemuseli ničím stresovat. Mně nestačí devadesát minut. Hráči si sice myslí, že jsou ti nejdůležitější, ale pravda to není. Kdyby neměli vypráno a hřiště bylo špatně posekané, na tituly by nedosahovali. Potřebují, aby o ně bylo postaráno.
I proto nastala plzeňská dynastie? Jak dlouho ji chcete udržet?
Když do klubu vstoupil pan Paclík, domluvili jsme se na pětiletce, na postupných cílech. Jenže cíle jsme vysoce překročili, pětiletka skončila a nám se nechce ustupovat.
Plány pro druhou pětiletku máte jaké?
Už radši žádné, jdeme krok za krokem. Je úsměvné, že minulou sobotu jsem na oslavu titulu objednal čtyři letadla, která měla proletět nad stadionem, když bude jasné, že jsme mistři. Aniž bych to tušil, přiletělo jich pět, protože formace by nevytvořila písmeno V. Když to viděl majitel, hned se zmínil: Vidíte, pátý titul je závazek pro příští sezonu.
Jak se to dělá?
Snažíme se vytvářet podmínky, abychom se hýbali vpřed. Aby nás co nejvíc míjely úpadky, musíme hrát poháry a udržovat rozpočet kolem 165 milionů korun na rok. Proto je pro nás základní skupina Evropské ligy skoro nutností. Jednou v ní chybět můžeme, podruhé už ne. Neskrývám, že úplně nejlepší by byla skupina v Lize mistrů, která vygeneruje přes 300 milionů.
Pořád se považujete za regionální klub?
Byli jsme, jsme a budeme. Ale je krásné konkurovat Spartě a Slavii.
Slavia vás prý láká. Nezvednete kotvy?
To jsou povídačky. I kdyby mi Slavia nabídku předložila, řeknu ne. Teď patřím do Plzně.
A co Sparta? Vzhledem k napjatým vztahům mezi kluby je to sice nereálné, ale co kdyby nejúspěšnější klub oslovil nejúspěšnějšího manažera?
Člověk by nikdy neměl říkat nikdy, ale já teď v nejúspěšnějším klubu dělám. Můj vztah s majitelem má úplně jiný rozměr, než bývá běžné. Cítím morální závazek, aby to fungovalo dál.
Jaký rozpočet máte od pana Paclíka na letní nákupy?
Žádný, řešíme to otázkou potřeby. Pokud zjistím, že je potřeba koupit tři nové hráče, koupíme je. Ale my pracujeme systémově, do takové situace bychom se dostat neměli. Nákupní horečce už jsme párkrát podlehli a ne vždycky to bylo vhodné. Musí přijít hráči, kteří nás sportovně pozvednou, ne hráči, u kterých je riziko, že nás jen ekonomicky zatíží. Nehledě na to, že se vrátí kluci z hostování, takže kádr zase nabobtná.
Má současná Plzeň na to, aby v pohárových předkolech uspěla?
Potřebujeme trochu okysličit. Tohle slovo mají kluci v kabině obzvlášť rádi. Hlavně David Limberský s Milanem Petrželou jsou celí šišatí, když s okysličením přijdu. Teď to musím říct: Drobné úpravy přijdou. Za předpokladu, že zůstane základní osa, budou to jen kosmetické korekce.
Zakázal byste někomu přestup?
Nikdy to nestavím do roviny zákazů. O každé nabídce jsme ochotni přemýšlet. Když v zimě dostal Míša Ďuriš laso z Francie, taky jsme to řešili, byť jen tři minuty. Ani sám Michal si nebyl jistý, zda by před Eurem příliš neriskoval. Po mistrovství se uvidí. Každopádně pro kvalifikaci Ligy mistrů bych stávající tým rád udržel. Vyplatilo se nám to už v případě Vládi Daridy, který pomohl vykopat postup a pak odešel do Freiburgu.
Tak zkusíme pár jmen, o kterých se mluví. Miroslav Keresteš, levák z Brna?
Bude volný, přemýšleli jsme, ale ne.
Jan Sýkora, další levák z Liberce?
Zajímavý hráč. Máte pravdu, my leváky potřebujeme. Netrpělivě čekám, jak bude v létě vypadat Vašek Pilař, který promarodil celou sezonu.
Jakub Řezníček, útočník Brna?
Ne. I když svůj temperament zkrotil a má skvělou sezonu, je to pro mě vysoce rizikový artikl. Nechci ohrozit chemii, kterou mám v kabině. A navíc Ďuriš odejít nemusí, a jak by pak Řezníček kousal, že není číslo jedna?
A co liberecký útočník Marek Bakoš? Fanoušci v Plzni ho pořád milují.
Líbil by se mi moc. Charakterem i kvalitou. Čistý vítězný typ a srdcař, který bez uražení zastane pozici dvanáctého hráče.
Když už jsme u těch hypotéz, co když reprezentační trenér Vrba opravdu odejde do Ruska a vezme si s sebou dvorního asistenta Krejčího?
Neřeším nic, co není na pořadu dne. Karel Krejčí dokázal, že se od Pavla Vrby naučil spoustu věcí a má můj respekt. Jeho bilance je obdivuhodná: 23 zápasů, 22 vítězství, to je úkaz, který nikdo nemůže zpochybňovat.
Zpochybňuje se, protože se přetřásají chyby rozhodčích v prospěch Plzně. To přece musíte vnímat.
Podepíšu se pod větu, že Plzni, Spartě a Jablonci se u nás ubližuje nejméně. Tak to mají nejsilnější všude. Někdo vám poví, že největší tlačenku má Sparta. Někdo poví Plzeň kvůli tomu, že Berbr s Damkovou jsou Plzeňáci. Jiný volí Jablonec, protože mu šéfuje Pelta. Kdo má nejpočetnější tábor příznivců, nejvíc křičí a je nejvíc slyšet.
Plzeň, ta krásná kometa z roku 2011, dost sympatií ztratila. Cítíte to?
Cítím. Úspěšní bývají trnem v patě. Srovnal bych to se Spartou v její nejslavnější éře. Měla titul za titulem, ale mezi lidmi byla buď milovaná, nebo nenáviděná.
Řekněte tedy, kdo má v lize nejdelší prsty?
Já se nechci bavit o prstech, ale o chybách. Dělají je hráči, funkcionáři, rozhodčí. Fotbal je na chybách postavený. Za víkend vidím sedm osm zápasů, anglickou ligu, španělskou. U poloviny z nich bych mohl mít dojem, že je zápas ohnutý určitým směrem, ale přijde mi to zvrácené. Proč bych svou soutěž devalvoval pomluvami? Někdy vás rozhodčí svojí chybou šmikne, jindy pomůže. Není to v systému.
Tak jinak: máte radost, když rozhodčí pomůžou i Spartě, tudíž v tom Plzeň nezůstává sama?
Nemám radost ze žádné chyby, ale přiznávám, že jsem radši, když se rozhodčí spletou ve prospěch Sparty. Obecně se mi to vůbec nelíbí, protože tímhle přístupem se image českého fotbalu kazí.
